S příchodem jara, a blížícím se létem, mají širší výběr, kde pobývat. Nemusí se obávat příliš chladného počasí.
Jeden z mužů, který se živí tím, kdo co dá nebo co najde v popelnicích. Také on už jaksi patří k inventáři města. Seděl před nádražní budovou na zemi, v ruce oblíbeného lahváče. Posiluje se před putováním městem.

„Ano, toho znám. Za ty roky, co zde pracuji, se tu vystřídalo už hodně bezdomovců. Někteří z nich už zemřeli. Samozřejmě je z prostoru nádraží vždy vykážeme. Někdy je s nimi větší problém, to když jsou posilněni alkoholem,“ říká přednosta stanice nádraží ČD Jan Staněk.
Podle jeho poznatků ale v Písku tolik těchto osob není, více s nimi mají problémy třeba v sousedních Strakonicích

V sousedství píseckého nádraží je budova určená k demolici. Tam našli nový úkryt. Jinak přespávají, kde se dá. Ve stanu, v zemljance.
Své zkušenosti mají s touto skupinou lidí i strážníci a policisté. Často musejí zasahovat právě v budově nádraží, když některý bezdomovec odmítá opustit čekárnu a obtěžuje cestující.

„To víte, že mě tihle lidé vadí. Myslím, že v mnoha případech by si klidně mohli najít zaměstnání a žít normálním životem. Ale takhle jim to asi vyhovuje,“ říká devětačtyřicetiletá Helena, která často cestuje vlakem a písecké nádraží zná. „Jednou jsem měla vážně strach. Večer jsem čekala na vlak a jeden z nich byl opilý a obtěžoval. Navíc hrozně smrděl,“ dodává paní.