Archeologicky zajímavou lokalitou v okrese je kromě jiných třeba celá oblast mezi Pískem a Čížovou. Když tu vyrůstala průmyslová zóna Písek – sever, měli tu archeologové plné ruce práce.

Firma Faurecia tu ale například porušila české zákony a hrozila jí mnohatisícová pokuta. Vzhledem k veliké investici ale nakonec město Faurecii pokutu odpustilo.

Tahle lokalita je bohatá na pravěká sídliště a potvrdily to nálezy jak ze samotného kraje Čížové, kde se stavěly rodinné domy, tak těsně za Pískem, odkud pocházejí nálezy stejného druhu, tedy zbytky obydlí zapuštěných částečně v zemi, odpadové jámy, kde bývá hodně keramických zbytků a podobného, pro archeology cenného materiálu.

„Každý stavebník je podle zákona povinen zahájení stavby hlásit a na nás je, jednak upozornit třeba na zvýšenou pravděpodobnost nálezu a hlavně při výkopových pracech staveniště dozorovat. Ne vždy ale stavebník svoji povinnost plní. Pokud totiž něco zajímavého najde, znamená to mnohdy pro něho zdržení. Stavebník je totiž povinen nám prostor uvolnit a další práce až do ukončení výzkumu a zajištění dokumentace pozastavit,“ řekl archeolog Prácheňského muzea Jaroslav Jiřík.

Jak dodal, o zahájení stavby Faurecie se archeologové dozvěděli až z novin a jejich předpověď byla správná. Pod skrývkou ornice opravdu našli další pravěké sídliště. Vzhledem k tomu, že se tohle stalo na počátku zimy, ke zdržení stavby nedošlo a terénní úpravy pokračovaly na jiném místě.

„Vždy se snažíme s investorem domluvit, aby zdržení bylo co nejkratší. Co ale nemůžeme ovlivnit, je cena výzkumu, kterou podle zákona zaplatí investor nebo stát,“ řekl dále archeolog Jiřík.

Pokud stavíte třeba rodinný domek a dojde k archeologickému nálezu, platí všechno stát. Pokud stavíte hospodu nebo fabriku, tedy objekt určený k podnikání, platí stavebník, nebo investor.

Hodnota prací je různá a výrazně ji ovlivňují třeba následné laboratorní práce a složité a nákladné rozbory při určování materiálu nebo stáří nálezu.
V Písku byl nejdražší výzkum pohřebiště u kostela, se kterým pomáhali studenti Jihočeské univerzity. Kosterní pozůstatky byly předmětem bádání mnoha dalších specialistů a laboratoří, takže v tomto případě už šlo o desítky tisíc korun.

„Mohou to ale klidně být i miliony. Vzpomínám na výzkum rozsáhlého pohřebiště z pátého století v lokalitě Praha – Zličín, kde bylo asi sto sedmdesát hrobů.

Tady rozhodl stavebník, aby výzkum pokračoval i přes zimu, zakoupily se vyhřívané stany a investor zaplatil několik milionů korun,“ dodal Jaroslav Jiřík.