Dva muži ze Strakonicka byli v lednu nakaženi tularémií, označovanou jako zaječí nemoc. „Obě onemocnění byla sérologicky potvrzena,“ uvedla epidemioložka krajské hygienické stanice (KHS) Jitka Luňáčková.

S příznaky horečnatého onemocnění a zánětem uzlin byli pacienti hospitalizováni ve strakonické nemocnici. Léčba spočívala v podávání kombinace antibiotik a trvala zhruba tři týdny. „Pro přechodné orgánové postižení následoval nezbytný rekonvalescentní režim s doléčením. K plnému uzdravení pacienta dojde s odstupem několika týdnů,“ informovala vedoucí lékařka infekční ambulance MUDr. Marie Kotišová.

Jeden z mužů se nakazil nejspíše vdechnutím in〜fikované částice při vyklízení prostor statku. „Druhý při stahování zajíce, kterého předtím srazil autem,“ doplnil za KHS František Kotrba.

Už koncem loňského roku označili veterináři tři ohniska zaječí tularémie a zavedli v nich zvláštní režim – v Číčenicích, Hoslovicích a Česticích. Kromě toho se ale nákaza silně rozmohla i na Klatovsku.

Postižení zajíci bývají malátní a ztrácejí plachost. S takovým zvířetem zakazují veterináři jakýkoliv kontakt. „V případě úhynu je třeba ponechat odstranění zvířete na myslivcích nebo asanačním podniku,“ upozornil ředitel krajské veterinární správy František Kouba.

Nákaza bývá většinou náhodná. „V přírodě se o likvidaci nemocných jedinců postarají lišky,“ řekl myslivecký odborník Luděk Bělohlav.
U člověka dochází k infekci přes dýchací nebo trávicí ústrojí, spojivkou nebo kůží. K nákaze může dojít kontaktem s nemocným nebo uhynulým zvířetem, požitím infikovaného masa, vody, nebo po štípnutí infikovaným hmyzem.

Počáteční projevy onemocnění jsou podobné chřipce, ale může dojít ke zvětšení sleziny, k zápalu plic, vzniku vřídků nebo zhnisání mízních uzlin.
Loni se tularémií v České republice nakazil jediný člověk, letos už krajští hygienici evidují šestnáct případů.

Autoři:

Jana Štroblová

Slávka Petráková