„Přišlo jaro a opakují se stejné chyby jako v minulých letech. Lidé nám začali nosit na stanici nalezená zdravá mláďata. Dělají to sice v dobré vůli pomoci, ale zvířatům ve skutečnosti škodí,“ řekl vedoucí Záchranné stanice živočichů Makov Libor Šejna.
Prvním letošním přírůstkem ve stanici bylo pět zajíčků. Šance na jejich dokrmení a odchov je minimální, a přitom je velmi pravděpodobné, že mohli ve volné přírodě přežít. Zaječice by se k nim vrátila.
„Ono se to ale týká mláďat všeobecně. Pokud někdo najde zdánlivě opuštěné, ale hlavně zdravé srnče nebo třeba sele divokého prasete, udělá nejlépe, když se v tichosti vzdálí,“ uvedl dále Šejna.
Něco jiného ovšem je, pokud jde o nález mláděte, nebo i dospělého zvířete zraněného. V takovém případě je odvoz do záchranné stanice na místě.
Totéž platí o mláďatech ptáků. Jak Libor Šejna radí, pokud někdo najde ptáče vypadlé z hnízda, pomůže mu nejvíce tím, když ho zvedne na nějaké vyvýšené místo, třeba trní, aby k němu nemohla kočka. Rodiče už si ho najdou.
Do stanice ale patří ptáci sražení automobilem, nebo, což bývají nejhorší případy, poranění o dráty elektrického vedení. Takových, kteří se v Makově vyléčili, už tu mají hezkou řádku. Třeba párek čápů, kteří právě v této době už sedí na hnízdě. Ač rodiče sami nemohou létat, vyvedli už několikrát mladé, kteří na podzim odletěli do afrických zimovišť.
Ideálem stanice je vracet uzdravená zvířata zpět do přírody, ale to mnohdy nejde. Ptáci i savci potom zůstávají ve stanici, která se tak stala díky podpoře řady sponzorů a města Písku malou zoologickou zahradou.
Právě s ohledem na úspěchy v práci při záchraně poraněných živočichů, jejich navracení do volné přírody, případně umístění ve stanici k důstojnému dožití, se stanice stala velmi významným výchovným prvkem na Písecku i Strakonicku. Ročně navštíví stanici přes čtyři tisíce školních dětí.
