V okrese existuje oblast, kde zatím nelze dodržet zákonem stanovený časový limit pro dojezd sanitek rychlé zdravotní pomoci. Limit je stanoven na patnáct minut a oblastí, kde přetrvávají problémy, je Čimelicko.

Stanoviště „záchranek“ je totiž v Písku a Milevsku, odkud jsou dojezdové vzdálenosti zejména do obcí na severozápadních hranicích Písecka stejně velké. Tato situace by se měla během příštího roku změnit výstavbou nového stanoviště v Čimelicích, kde zatím supluje tuto službu lékařská pohotovost.

„V současné době je zpracována projektová dokumentace a probíhá stavební řízení na stavbu čimelického stanoviště záchranky. Kraj, který je naším zřizovatelem, rovněž požádal o dotaci z evropských fondů. Pokud nedojde k nějaké nepředvídané změně, bude následovat výběrové řízení na stavbu a na podzim letošního roku by mohla vybraná stavební firma stavbu zahájit,“ řekl ředitel písecké Záchranné služby Vratislav Němeček.

Podle jeho slov nahrazuje na Čimelicku problém s dodržením časového limitu dojezdu záchranky trvalá lékařská služba první pomoci, která je v činnosti ve všední dny od šestnácti hodin odpoledne do sedmi hodin do rána a v sobotu a v neděli nepřetržitě. První kontakt s pacientem je tedy zajištěn mnohem dříve než sanitka rychlé pomoci dorazí. Lékař se sestrou, kteří první pomoc zajišťují, mají dokonce k dispozici vozidlo se stejným vybavením jako záchranka.

„Od prvního března letošního roku se změnil systém poskytování péče záchrannou službou v tom smyslu, že se vytvořily posádky rychlé zdravotnické pomoci obsazené záchranářem a řidičem záchranářem, kteří vyjíždějí k poskytnutí první pomoci a jsou ve spojení s lékařem, který v indikovaných případech vyjíždí s druhým vozidlem nebo může udílet pokyny po telefonu,“ vysvětlil změnu doktor Němeček.

Pro občana je podstatná informace, že se nyní budou setkávat s dvoučlennou posádkou, která je na vysoké profesionální úrovni, má k dispozici kompletní vybavení a má možnost konzultovat situaci s lékařem nebo si ho přivolat. Tento model funguje již v mnoha zemích včetně Spojených států amerických.

Ekonomiku provozu záchranné služby a třeba i rychlost zásahu ale velmi ovlivňují zbytečné výjezdy. Ty způsobují hlavně opilci a někdy i nezodpovědní či příliš pohodlní pacienti.

„Záchranku by si měl pacient zavolat jen při náhlém zhoršení zdravotního stavu, tedy při výrazné poruše zdraví a při úrazu. Bez diskuse jsou tedy infarkty, kolapsy třeba při cukrovce, záchvaty a podobně. Rovněž neurologické stavy, tedy lidově řečeno mozkové mrtvice, epileptické záchvaty a poruchy hybnosti a traumata při haváriích a dopravních nehodách,“ řekl dále Vratislav Němeček.

Ten označil jako velmi spolehlivý a účinný integrovaný záchranný systém.

Velkým problémem pro záchranáře jsou lidé pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek. Většinou policisté volají záchranáře ke zhodnocení zdravotního stavu nalezeného člověka. Když dotyčný musí k dalšímu ošetření do nemocnice, není to až tak velký problém. Ten nastane, když opilý člověk lékařskou pomoc nepotřebuje.

Převoz na záchytku se všemi nepříjemnostmi včetně zaplacení zásahu pak leží na bedrech Policie ČR. Městští strážníci totiž mimo katastr města zajíždět nemohou a nejbližší protialkoholní stanice jsou jen v Českých Budějovicích a v Příbrami.

Daleko větších rozměrů dosáhne tento problém v zimě, kdy hrozí opilci to, že někde umrzne, a nelze ho tedy ponechat bez dozoru.