Zhruba před třiceti roky mělo město asi třicet studní, které sloužily jako doplňkové zdroje vody. Její kvalita ale začala kolísat. Město proto přistoupilo před třemi roky k průzkumu osmi studní, které by mohly být zdroji vody.

Před jejich uvedením do chodu by ale znamenalo udělat jejich revizi, která by zahrnovala návrh investice. Ukázalo se, že finanční náročnost je asi osmdesát tisíc korun na studnu.

„Všechny studny ale neustále vykazují kolísající kvalitu vody. Pokud by byla některá uvedena do oficiálního provozu, znamenalo by to předepsané kontroly zdravotním ústavem. Ty představují u každé náklady kolem sedmnácti tisíc korun ročně,“ řekl vedoucí odboru životního prostředí městského úřadu Miloslav Šatra.

Náklady je město podle Miloslava Šatry ochotné vynaložit, ale musí mít jistotu, že studna bude stanoveným podmínkám vyhovovat. Dosavadní průzkum hovoří asi o pěti místech, kde by musela být jako první zkouška vydatnosti. Vydatnost je zásadní podmínkou. Taková studna by pak mohla sloužit jako doplňkový zdroj vody. Každý občan by se ale mohl zeptat, zda to nejsou vyhozené peníze s ohledem na to, kolik lidí si sem pro vodu bude chodit. Město Písek je totiž jištěno dvěmy kvalitními zdroji pitné vody.

„Prvním je městská úpravna na vodu z řeky Otavy, druhým je pak přívod vody z Římova,“ dodal Šatra.

Pokud by oba zdroje padly, což je prakticky nemožné, může být Písek zásobován pitnou vodou cisternami. Voda užitková by mohla být čerpána ze studní stávajících. Přesto se město nevzdává možnosti najít a časem realizovat zdroj vody, který by se blížil náhradnímu. Hledá se tedy místo, kde by mohl být velký vrt. Ten by pokryl potřebu pitné vody alespoň určité části města.

„Možná je to staromilské, ale ráda vzpomínám, jak jsem chodila do studny na Husově náměstí. Studniční voda se nedá nahradit,“ řekla Anna Habartová.