Zajímalo nás, co všechno si budou muset či budou ochotni odepřít lidé poté, když do svého rodinného rozpočtu promítnou předpokládané vyšší náklady za energie, potraviny, lékaře atd.

„Zatím jsem o tom moc nepřemýšlela. Krotit se budu snad jen s telefonem, možná s oblečením, ale jinak ne,“ tvrdí Lucie Vejdovcová z Milevska.
„Myslím si, že si nic odepírat nebudeme. Všechno zůstane tak, jak žijeme teď,“ říká Kristýna Staňková z Písku.

„Lidé obecně reptají na všechno. Vše jde nahoru, kdo si ale bude chtít koupit kvalitní knihu, tak si ušetří a koupí si ji. Ještě je brzy na nějaké soudy, něco se zlevňuje, něco zdražuje, tak uvidíme,“ míní knihkupec z Písku.

Obchodníci si na zájem lidí nestěžují a tvrdí, že leden je vždy slabší. Teprve v březnu či dubnu budou vidět, jak lidé šetří či co omezují. „Lidé si spíše budou dávat peníze na stranu pro lékaře, kdyby se něco stalo, aby měli rezervu. Nevím, co si odepřu, obleču se ve svém obchodě, snad kosmetiku,“ tvrdí Jitka Průchová z Písku.

Jinak to ovšem vidí starší lidé, invalidní důchodci, ale i někteří teenageři.

„Jsem po operaci tlustého střeva a často chodím k lékaři. A dneska? Musím si všechno zaplatit – lékařskou péči i pobyt. Všechna léta, co jsem mohl odpracovat, jsem odpracoval. A teď, abych mohl být zdravý, tak ty peníze do toho musím dávat znovu,“ říká pan Valach z Písku.

„Přestěhovali jsme se z domku do města, kde teď máme vyšší náklady a musíme se maximálně omezovat, abychom náš rozpočet udrželi. Odebírali jsme denně noviny, ale ty jsme omezily na jeden den v týdnu. Tady bývala čtyřikrát do roka Moravanka a jiné dechovky za čtyřicet korun, dneska se dívám na plakát a vidím Evu s tím bráchou Vaškem za dvě stovky, takže nejdeme nikam,“ dodává společně s manžekou pan Valach.

„Budu se muset omezit i v jídle. Platím kvanta za prášky, tak to jinak nejde. Noviny brát budu, ale na kino nebo divadlo neušetřím,“ říká invalidní důchodce J.M. z Písku.

„Nejspíš se nás zdražování také dotkne. A co si odpustíme? Asi diskotéku, hospodu nebo cigarety, takové ty nedůležité věci. Nebudeme kupovat asi tolik muziky nebo knížek,“ tvrdí Lenka Srpová z Mirotic a Petra Pazourová ze Zvíkovského Podhradí.