Sympatická Mariel Salgado Rieros pochází z brazilského města Foz do Iguassu. Nyní je v České republice, konkrétně v Písku, na ročním výměnném pobytu, který zprostředkoval místní Rotary klub. Náš rozhovor tlumočila Barbora Žižková.

Mohla byste představit sebe a také svoji rodinu?

Jmenuji se Mariel a je mi sedmnáct let. Mám staršího bratra, který studuje farmaceutickou fakultu. Maminka je zemědělská inženýrka a tatínek obchodníkem. Bydlím ve městě Foz do Iguassu, které leží na jihu Brazílie na hranicích s Argentinou a Paraguayí a jež je ve světě známé svými nádhernými vodopády.

Jaké jste měla informace o České republice před svojí cestou do Evropy?

Informací jsem měla poměrně málo, protože v Brazílii se děti o České republice moc neučí. Něco málo jsem věděla z historie a o rozdělení bývalého Československa.

Věnujete se nějakému sportu?

Já nejsem nijak sportovně založená, ale mám ráda fotbal, který je v Brazílii sportem číslo jedna. Nehraji jej závodně, ale jenom tak pro radost. Můj tatínek ale hraje fotbal závodně každý víkend. Samozřejmě, že se ráda podívám na fotbalové zápasy v televizi.

Řekněte, proč jste se rozhodla studovat v Písku právě střední zdravotnickou školu?

Jednou bych chtěla v Brazílii studovat na lékařku, ale je velice těžké se tam na tuto školu dostat. Proto jsem si vybrala tento studijní obor, protože mě moc baví.

Jak se vám ve škole líbí a jak vás přijali ostatní studenti ve třídě?

Líbí se mi zde moc a mám skvělé spolužáky, se kterými je veliká legrace. Dokonce mi zpracovali takový minislovníček českých slov a pomůcek, abych se postupně učila český jazyk a mohla se s nimi dohovořit. Hodně se o mě starají, což je velice milé a já jim za to moc děkuji.

Již za několik dní budou Vánoce. Jak je prožijete v Česku, tak daleko od své rodiny?

Pochopitelně se mi bude po mojí rodině stýskat, ale těším se na to, až uvidím, jak se Vánoce slaví zde v Česku, v mojí náhradní rodině. Ta je velice milá, přijali mě tam výborně.

A co Vánoce v Brazílii? Jak tam se slaví?

Vánoce slavíme podobně jako u vás. Večer se sejde celá rodina, k večeři je buď ryba, nebo kuře, nesmí se jíst červené maso. V Brazílii nenosí dárky Ježíšek ani Santa Claus, my máme takzvaného vánočního dědečka, kterému říkáme Papá Noel. Máme také vánoční stromeček, ale ten bývá většinou umělý. Rozdává se hodně dárků. U nás máme takový zvyk, že každý dostane na papírku napsané jméno jednoho z členů rodiny, kterého pak musí obdarovat nějakým dárkem.

Nezaskočilo vás současné chladné počasí zde v Česku?

Věděla jsem, co mě zde čeká za počasí, takže jsem v pohodě. Na jihu Brazílie nebývá takové vedro, jako ve vnitrozemí, ale nyní je tam příjemné teplo.

Bude pro vás rok pobytu v Česku dlouhý?

Na první pohled se zdá, že rok je dlouhá doba, ale jsem neustále v jednom kole. Mám hodně práce, studuji, cestuji a poznávám nová místa, takže rok mi zde rychle uteče.

Jste často v kontaktu s vaší rodinou?

Prakticky denně si mailujeme. Rodiče se zajímají hlavně o to, jak se mi tady daří a podobně.

Jak lidé v Brazílii přijali fakt, že v roce 2014 se v zemi uskuteční fotbalové mistrovství světa?

Já jsem se tuto zprávu dozvěděla až tady v Česku. Myslím si ale, že tuto zprávu přivítali v Brazílii všichni lidé s velkým nadšením. Fotbalové mistrovství světa v naší zemi bude obrovská party, ale před tím všechny čeká hodně práce, aby šampionát dobře připravili.

Vaše plány do budoucna?

Chci studovat jazyky a, jak už jsem řekla, i medicínu. Nevím ale, jestli se mi to povede. Také chci hodně cestovat a poznávat nové země.

Brazílie je zemí samby a známého karnevalu v Rio de Janeiru. Jak lidé prožívají tento svátek tance?

Brazílie je velikou zemí, v našem státě, kde žiju, se karneval slaví jinak než například v Riu. Tam se zase slaví až dost. Prezentují se tam početné školy samby. Lidé si celý rok připravují taneční oblečení, ve kterém se budou v ohromném průvodu všech soutěžících prezentovat. Je to velká pastva pro oči. Je to karneval, na kterém je spousta muziky, alkoholu a krásných žen, a navštěvuje ho spousta turistů z celého světa. Karneval se koná vždy začátkem února, ale letos tato pětidenní oslava tance začne již koncem ledna.

Co se vám u nás líbí a co byste naopak změnila?

Jediné, co je u vás hodně rozdílné, je škola. Je hodně jiná než u nás, ale zvykám si. Nejradši mám české lidi a české jídlo. Výborná je například oříšková čokoláda.

Vrátíte se ještě někdy v budoucnu do České republiky?

Určitě bych se sem ještě někdy chtěla vrátit, hlavně proto, že si chci procvičit češtinu. V Brazílii českým jazykem nikdo nemluví, tak bych si to ráda zopakovala. A přijela bych s celou mojí rodinou. A naopak chci, aby rodina, která mě zde nyní hostí, za mnou přijela na návštěvu do Brazílie.

Dokážete si představit, že byste zůstala žít v České republice?

Ne, to ne. Líbí se mi zde moc, ale můj domov je v Brazílii.Co byste ještě u nás chtěla vidět?

Chtěla bych poznat Českou republiku co nejvíce, protože není až tak velká. Nevím, kolik toho za rok mého pobytu zde stihnu, ale něco snad ano. Líbí se mi historická města, proto bych chtěla navštívit hlavně Prahu, kde jsem zatím byla jen na letišti, dále Český Krumlov, ale samozřejmě i další města. Chci toho prostě vidět co nejvíce.