Před několika dny se v areálu místního fotbalového klubu konala Fotbalová škola Petra Čecha. Její mladé frekventanty navštívil populární hráč prvoligového týmu FK Teplice a český reprezentant Martin Fenin (20).

Fotbalovou školu Petra Čecha organizuje zastupující agentura Sport Invest ve spolupráci s British Council a na jejímž průběhu se již druhým rokem podíleli i studenti píseckého gymnázia. Nutno připomenout, že Martin Fenin se velkou měrou podílel na zisku stříbrné medaile, kterou vybojovala česká dvacítka letos v červenci na Mistrovství světa v Kanadě.VLÁČEK. Při oslavách postupu osedlal kouč Miroslav Soukup útočníka Martina Fenina.

Martin rád vzpomíná na týdenní závěrečné soustředění v Písku před odletem do dějiště šampionátu. Svými výkony v lize si řekl o reprezentační dres A–týmu. Před několika týdny se po vítězství 0:3 v Německu radoval z postupu našeho mužstva na mistrovství Evropy 2008. Ve víkendovém ligovém zápase Teplic proti Viktorii Žižkov se Fenin nádherným gólem podílel na výhře Severočechů 4:1.

Při své návštěvě Fotbalové školy Petra Čecha v Písku poskytl Martin Fenin Píseckému deníku rozhovor.

Martine, jak jste vnímal po návratu ze světového šampionátu dvacítek obrovský zájem médií o vaši osobu?

Na úvod bych chtěl říci, že všechno vlastně začalo tady, v Písku, v hotelu OtavArena, kde jsme absolvovali poslední soustředění před odletem na šampionát. Měli jsme zde vynikající podmínky ohledně ubytování a stravování, ale i pro vlastní přípravu na místních hřištích, takže je nutné poděkovat i píseckému klubu, že nám toto umožnil. Z Písku jsme pak odletěli do Kanady jako zcela neznámý tým. Nikdo nám nevěnoval pozornost, ani česká média.
Samotný turnaj, a hlavně jeho konečný výsledek v podobě zisku stříbrných medailí, nám všem po návratu změnil život. Já sám až nyní, po několika měsících, se znovu dostávám do normálu, protože toho bylo na mě opravdu hodně. Asi nikdo z nás nebyl na tak velký tlak a zájem lidí kolem nás připravený. Jsem rád, že tomu tak bylo, ale bylo to fakt hodně náročné.

Nestoupla vám velká popularita do hlavy?

Snažím se být pořád stejný, navíc mám kolem sebe dost lidí, kteří mě krotí. Měl jsem to štěstí, že jsem přišel do ligy velice mladý, prakticky v šestnácti letech, takže takový ten první vzestup mám již za sebou. Tehdy mě drželi při zemi starší hráči v kabině, jako Horváth, Poštulka, Verbíř a další. Tenkrát to pro mě byla obrovská škola.

Ještě v létě Teplice jednaly s několika známými evropskými kluby o vašem možném přestupu, nakonec jste ale zůstal na severu Čech. Proč?

Bylo to po zralé úvaze. V lize se mi nyní daří, dostal jsem se do reprezentačního áčka, a vzhledem k tomu, že nyní na podzim se již přestupovat nemůže, bude se o mém odchodu znovu jednat až v zimě. A co si budeme namlouvat, Teplice teď budou moci za mne žádat větší peníze než v létě. Záležet bude na nabídce a na tom, jestli některý z klubů bude schopen splnit finanční požadavky Teplic. Já se odchodu do zahraničí nebráním, ale klidně bych zůstal doma, protože se mi v teplickém klubu líbí. Mužstvu se v lize daří a jde jen o to, abych si udržel dobrou formu.

Můžete říci, které kluby mají zájem o vaše služby?

Nechci, aby to znělo z mé strany nafoukaně, ale po mistrovství světa je o mě zájem ze spousty zemí. Rozdíl je akorát v tom, který z klubů bude ochoten zaplatit požadované peníze. Podle mého názoru jsou nejžhavějšími zájemci o mě kluby z Německa a Španělska, ale kdo ví, jak to dopadne.

A kam vy osobně byste zamířil nejraději?

Víte, všechno má svoje pro a proti. Všude se hraje jiný fotbal. Německo je mi bližší v tom, že jsem se vždycky učil německy, takže bych se tam snad domluvil, a je to odtud blízko domů. Na druhou stranu, fotbal ve Španělsku mě také hodně láká. Pro mne je nejdůležitější, abych po svém odchodu do zahraničí stále hrál a nevysedával na lavičce.

Co pro vás znamenala nominace do reprezentačního A–týmu?

Vůbec jsem to nečekal, bylo to hodně rychlé. Když jsem se to dozvěděl, tak jsem byl hrozně šťastný. V kvalifikaci o postup na mistrovství Evropy jsem zatím odehrál sto pět minut, což je docela dost.

Jak vás v mužstvu přijali hráči, které jste zatím znal převážně jen z televize a z tisku, neboť hrají v zahraničních soutěžích?

Oproti klukům, kteří přišli do týmu až teď, jsem měl tu nevýhodu, že jsem na reprezentační sraz přišel jako nováček docela sám. Bylo to před přátelským zápasem v Rakousku. Bylo tam jenom pár hráčů z naší ligy, jinak byly kolem mně jenom samé hvězdy hrající v zahraničí. Byl jsem z toho hodně vykulený. Ale hráči mě přijali velice dobře, takže moje rozkoukávání bylo docela příjemné. Na dalších srazech reprezentace to už bylo mnohem lepší.

Co byste řekl k dosavadnímu průběhu podzimní části první ligy?Martin Fenin vlevo.

Řekl bych, že Teplice soutěž rozjely dobře, nikdo v začátku nečekal tak dobré výsledky. Pohybujeme se v popředí tabulky, takže soupeři se na nás připravují docela jinak, než kdybychom byli někde ve středu tabulky nebo ještě níž. Když se nám nedaří, tak o nás v tisku píšou dost negativně, je prostě na nás větší tlak. Ten ale k fotbalu tak nějak patří a my se s ním musíme poprat. Nikdy jsme neříkali, že budeme hrát na špici tabulky, ale když se nám daří, tak toho chceme využít. Jdeme od zápasu k zápasu, když jeden skončí, hned se začínáme připravovat na ten následující.

Co říkáte propadáku pražské Slavie v utkání Ligy mistrů s Arsenalem?

K tomu bych se nechtěl nějak vyjadřovat. Utkání jsem sledoval v televizi a bylo mi hráčů Slavie hodně líto. Tam se plně projevilo, že náš klubový fotbal je docela někde jinde. Naopak Arsenalu utkání vyloženě sedlo, na co jeho hráči sáhli, to spadlo do slávistické branky. Vždyť například AS Řím dostal od Manchesteru United také sedm gólů. To se prostě stane. Je velká škoda, že se to na Arsenalu stalo právé českému týmu.

Naše kvalifikační skupina o postup na mistrovství Evropy je už rozhodnuta. Jak vidíte zbývající zápasy, které jsou ještě před námi?

Nevím, jak to bude se mnou, protože naše jedenadvacítka má před sebou velmi důležité zápasy s Ukrajinou a Tureckem. A–tým má už postup jistý, tak uvidím, za které mužstvo budu teď hrát. Každopádně, naše áčko zaznamenalo obrovský úspěch, když si výhrou v Německu již v předstihu zajistilo postup na evropský šampionát, přestože byl trenér Brückner i celý tým v médiích hodně kritizovaní. Vemte si, jaká jsme malá země a dokázali jsme se jako třetí nejrychleji kvalifikovat na tak velký turnaj. To je obrovská síla. A to by se nemělo v médiích jen tak přejít.

Jak jste vnímal při kvalifikačním utkání v Německu velkou podporu několika tisícovek diváků z Česka?

Pokud vím, tak na tento zápas v Mnichově se sháněly vstupenky už rok dopředu. Navíc jsme hráli proti mužstvu, které již mělo účast na šampionátu zajištěnou. Měl jsem to štěstí, že jsem si v tomto zápase zahrál a mohl pak na jeho konci slavit se spoluhráči i s našimi diváky nečekanou výhru a samozřejmě i postup. Atmosféra v hledišti byla úžasná, čeští fanoušci byli opravdu skvělí.

Zahrajete si příští rok na mistrovství Evropy?

O tom je nyní ještě brzy hovořit. Udělám maximum pro to, aby se mi v lize dařilo a udržel jsem se v reprezentačním týmu. Každý zápas hraji naplno, pokaždé chci vyhrát a tomu podřizuji úplně všechno. Nechám se překvapit, ale každopádně bych chtěl na šampionátu hrát.

Jakou máte ve fotbale podporu ze strany vaší rodiny?

Obrovskou. Tatínek s maminkou jezdí na moje zápasy už od doby, kdy jsem byl malý kluk. Rodina a její podpora, to je u mě na prvním místě. Pro rodiče byl největší dárek, když jsem si nedávno udělal maturitu. Oba mají vysokoškolské vzdělání a u mne to vypadalo, že nebudu mít ani tu střední školu. Byli z toho dost smutní, ale teď už jsou spokojeni.

Martine, jaké je vaše přání do příštích týdnů a měsíců?

Mým přáním je, abych s Teplicemi získal co nejvíce bodů a v ligové tabulce jsme přezimovali co nejvýše. Také si přeji, abych byl zdravý, to ostatní není až tak podstatné. Ono to tak nějak přijde samo. Jednou se daří víc a jindy zase méně. Tak to prostě ve fotbale chodí.Češi oslavují jeden z nejkrásnějších gólů šampionátu. Martin Fenin (vpředu) se do sítě Argentiny trefil opravdu výstavně.