Všichni uživatelé ústředního vytápění dobře znají systém, podle kterých se po skončení topného období odečítá, jak jsme si v zimě užívali teplíčka, nebo se klepali v teplákových soupravách. Princip je jednoduchý. Na radiátor se upevní měřič který obsahuje tekutinu, která se pak podle intenzity topení vypařuje. Čím více se odpaří, tím více zaplatíme.

Pan, říkejme mu třeba Ivan, koupil v Písku loni na podzim byt s ústředním vytápěním a rozhodl se pro celou řadu úprav, zejména pak zateplení novými okny, ale i třeba elektrické vytápění podlahou ve dvou místnostech. Byt tedy loni neobýval, a protože ve dvou místnostech vyměňoval i radiátory, bylo jasné, že v těhle místnostech se topit nebude. Přesto obdržel měřiče s tím, že se nainstalují, až bude topení hotové. Pan Ivan je tedy odložil někam na skříň a úplně na ně zapomněl. O to větší překvapení ho čekalo na jaře, když ho navštívil pracovník specializované firmy a chtěl z měřičů odečítat spotřebobané teplo. Vzhledem k tomu, že radiátory zapojeny v bytě nebyly, každý by usoudil, že tedy žádné teplo vydávat nemohly, a proto je jakýkoli odečet zbytečný.

„Chyba lávky. Tedy spíše moje, protože když jsem tohle vysvětlil úředníkovi, s klidem mi odpověděl. Měřiče odpařovaly vodu, protože jste si tu při práci topili jinými zdroji, ale hlavně váš byt vytápěly byty okolní. Zaplatit tedy musíte. Kdyby jste dal měřiče do ledničky, tak jste neplatil nic,“ reprodukoval pan Ivan a na následně došlé faktuře zaplatil sedm tisíc korun.

I když věrohodně doložil, že topení v bytě přes zimu nevyužíval, byly všechny protesty málo platné.

„Celé je to tak trochu nedorozumnění. Neříkám, že je platba za odebrané teplo naprosto spravedlivá, ale my se musíme řídit platnou vyhláškou 372/2001 Sb. Ta nám nařizuje jasný postup a nelze ho obejít. To by se musela vyhláška změnit. Navíc se výpočet poplatku skládá ze dvou částí, z nichž ta první, která tvoří v Písku čtyřicet procent platby, je odvozena z podlahové plochy bytu,“ řekl tepelný technik DBS v Písku Richard Kolář.

Jak uvedl, teprve zbylých šedesát procent se počítá z rozdělovačů topných nákladů, kterým nesprávně říkáme radiátorové měřiče.

Firma, která rozúčtování vypracovává, bere jako základ údaj teplárny, který uvádí spotřebu tepla u paty zúčtovací jednotky, což může být jeden, nebo i více domů. Odečty z rozdělovačů topných nákladů, jakož i jejich instalaci na radiátory pak dělá jiná firma, která odečtené údaje předává zpracovateli vyúčtování. Písecká DBS tedy do výpočtů nezasahuje, pouze výsledky kontroluje.

„Absolutně spravedlivá by byla jen technologie, kdyby měl každý byt svoji samostatnou přípojku, což by znamenalo neúměrné náklady. Každý takový byt by pak musel být podle Koláře dokonale izolován od ostatních. Pak by byla situace naprosto jasná. Při rozpočítávání se už může někdo cítit poškozen, že třeba doplácí na druhého a podobně. Lepší systém ale zatím nikdo nevymyslel,“ dodal Richard Kolář.

V každém případě se prý vyplatí kontaktovat před případnými úpravami správce toho kterého objektu.