Na setkání přijeli jezdci především z okolí Milevska (z farmy Vratišov, z Hrazánek a také Zootery Milevsko). Při sobotní jízdě se sjelo na 12 koní a děti si osedlaly čtyři poníky.

„Zajímavé je na tom to, že se Hubertova jízda týká tří vesnic. Začíná tady v Dobrošově, pak je zastávka v Klisinci a končí to na louce za Hrazánkami, kde je závěrečný dostih a dětské soutěže. Lidé z vesnic na jezdce čekají a žijí tím,“ sdělila Libuše Kolářová, jejíž dcera Šárka jezdí Hubertovu jízdu v Dobrošově pravidelně a nevynechala jediný ročník.

„Každý rok jezdím lišku a přítel Milan Mrzena jezdí mastra lotu. Děti na závěr soutěží s poníky – jezdí překážky a slalom, ale máme připraveny i soutěže bez poníků. Na konci pak děláme klasické halali jako dostih,“ doplnila Šárka Kolářová.

Dámy v sedle

Mezi diváky se objevily také dívky z občanského sdružení Dámy v sedle z Líšnice u Milevska, které přivezly děvčata z podzimního Tábora pro malé princezny, který tento víkend poprvé uspořádaly.

„Hubertova jízda se jede pro dobrý pocit, dostaneme se do přírody a všichni se tu můžeme sejít s dalšími jezdci. Na to během roku není čas,“ sdělila Lucie Krahulcová – Hřebejková z OS Dámy v sedle.

„Dětem jsme chtěly ukázat jak vypadá Hubertova jízda, ale bez našich koní. Neměly jsme bohužel možnost je sem přepravit. Na Hubertu se mi líbí podzimní atmosféra, hodně koní a pěkný terén,“ uvedla Hana Soukalová z Prahy.

Jezdecký tábor

„V našem jezdeckém táboře v Líšnici jezdíme s holkami jak v ženském sedle, tak v tom klasickém. U holek je o to velký zájem možná i proto, že mají romantický pocit z toho, že jsou princezny, pojedou někam na bílém koni a bude tam ten princ. Holčičky mají asi i větší vztah ke zvířátkám. Pak jde o to, jestli u toho až přijde puberta vydrží,“ dodala Lucie Krahulcová – Hřebejková.

„Mně se líbí, že koně skáčou, jsou hnědí, a dá se na nich jezdit. Na jezdecké tábory jezdím nejradši s kamarádkou Kamčou,“ uvedla Karolína Madhesová z Prahy, účastnice Tábora pro malé princezny.