Tu pro veřejnost připravil zoolog Prácheňského muzea v Písku Karel Pecl. Ten si ale nedávno zlomil ruku, a tak mu přijel na pomoc ornitolog z Blatné Petr Louda.

V jemných odchytových sítích uvízlo dvacet drobných ptáků, převážně sýkorek. Nechyběly ale ani vzácnější druhy jako budníček menší a moudivláček lužní.

„Pro nás je velmi důležité, že mezi návštěvníky byla asi polovina dětí. Osvěta kolem ochrany ptactva a vlastně všech živočichů je nejúčinnější právě u mládeže,“řekl zoolog Pecl.

Rovněž se ujal odborného výkladu, při kterém seznámil přítomné nejen z historií rezervace, ale hlavně s historií a významem kroužkování. Při kroužkování se totiž nezaznamenává jen druh a místo výskytu, ale také váha, délka křídel a další údaje. Nové zpracování dat přes počítače například odhalilo, že někteří jedinci stejného druhu mají různě dlouhá křídla. Pak už bylo snadné odhalit skutečnost, že delší letky mají ti, kteří musí zdolat větší vzdálenosti při přeletu na zimoviště.

Kromě jiného se přítomní dozvěděli, že se pro různé výzkumy používají ke značení ptáků také takzvané límce na krk. Ptákům nevadí a lze u nich číselné údaje odečítat dalekohledem. To se používá zejména u labutí a husí. Pak lze sledovat ptáky bez jejich odchytu. U labutí třeba tento způsob odhalil vysokou úmrtnost mláďat, či neuvěřitelně rozdílné chování jedinců z jedné snůšky, tedy sourozenců. Stejně jako u lidí jeden z potomků neustále sleduje svoji matku, jiný se naopak stane doslova světoběžníkem a dokonce i vesele střídá svoje životní partnery.