Možná si mnohý Písečan neuvědomuje, jak blízko máme řádnou raritu: Národní přírodní rezervaci Řežabinec u Ražic. Již od roku 1977 se tu v létě sjíždějí profesionální i amatérští ornitologové. Letos netrpělivě vyhlíželi jubilejního opeřence. Původně uvažovali, že za okroužkovaného ptáka č. 25 000 prohlásí vzácnější exemplář, ale nakonec „blahopřáli“ rákosníku prouž〜kovanému. Právem: jeho latinské jméno Acrocephalus je i názvem celé akce.

„Tady se naštěstí, na rozdíl od jiných jihočeských rezervací, po listopadu 1989 podařilo, že tu šéfuje Agentura ochrany přírody a krajiny a rybáři se jí musí podřídit. Je tu nejčistší voda v kraji, vrátilo se sem mnoho druhů,“ vysvětluje Jiří Šebestian z Jihočeské univerzity, který v roce 2002 přebral vedení tábora od píseckého ornitologa Karla Pecla. Občas tu do sítě odloví i „superšpeky“ jako pěnici vlašskou, bukáčka, slavíka tmavého, sýkořici… Celkem zaznamenali již 106 druhů.

Pravidelně, po půldruhé hodině, obcházejí hlídky 222 metrů rozvěšených sítí. Za dopoledne se do nich nachytá několik desítek ptáků. V plátěných sáčcích jsou přeneseni do tábora, kde se měří, váží, kontrolují a označí kroužkem.

Je bohužel fakt, že občas nešťastně zamotaný pták odchyt nepřežije. A tak se objevují diskuse, zda nejde o zbytečné trápení ptáků. RNDr. Šebestian vysvětluje: „Není to lovecká vášeň nebo něco podobného, získat kroužkovací licenci není jednoduché. Pro výzkum a ochranu ptáků a celého životního prostředí je to metoda doposud nenahraditelná. Telemetrii třeba u drobných pěvců využít nelze.“

Řežabinec byl prvním místem u nás, zařazeným do ev〜rop〜ského výzkumu CES (Constant Effort Sites), který využívá pravidelný odchyt ptáků a krouž〜kování. „Prokázalo se, že ptáci jsou důležitým bioindikátorem stavu prostředí. Když se něco začne dít s jejich populací, tak dochází k nějakým nežádoucím změnám, které jinými metodami nejde zjistit,“ říká RNDr. Šebestian.