Prázdniny jsou už v plném proudu a řada dětí pobývá nebo se chystá na své dětské dovolené – tábory.

„Na každém táboře musí být ze zákona zdravotník s odpovídající kvalifikací a odpovídajícím vybavením. Zdravotník ručí za bezpečnost dětí od samého počátku tábora,“ říká Lukáš Nebes z Českého červeného kříže v Písku.

Podle jeho slov by měl zdravotník kontrolovat, zda všichni, kdo pracují s potravinami, mají potravinářské průkazy. Rovněž by měl kontrolovat potvrzení od lékaře, zda jsou děti přijíždějící na tábor zdravé, jaké berou léky nebo na jaké alergie trpí. Stejně tak má na děti působit preventivně a poučit je o bezpečnosti na táboře.

„Zdravotník by měl mít kontakty na nejbližší lékaře. V případě transportů musí vyrozumět tísňovou linku, a teprve když dispečerka svolí zraněného transportovat svým vozidlem, tak může,“ doplňuje Lukáš Nebes, který doporučuje volat národní číslo pro záchrannou službu 155, z důvodu komunikace s dispečerem, který je zdravotník. Nedoporučuje proto využívat číslo 112.

Volající by se měl představit, říci, kde se nachází zraněný a pokusit se popsat stav zraněného. Čas volání nerozhoduje na času výjezdu sanitky, dispečerka je totiž s posádkou záchranky v kontaktu, hovor pak ukončuje dispečer.

Nejen pro období prázdnin pak Lukáš Nebes doporučuje: „Nikdy neskákat do neznámé vody. Kdokoliv tam mohl něco hodit, když je to řeka, mohlo dojít k naplavení. Neznamená to, že když tam nic nebylo vloni, že tam není nic ani letos,“ říká Nebes a dodává: „U záchrany tonoucích panují mýty, že když zachránce připlave k tonoucímu a ten se ho chytí za ruku, tak ho vytáhne ven. Tonoucí je ale člověk, který panikaří a chce se dostat nad hladinu. První co udělá je, že se chytne všeho, co plave, tedy i plavce a šplhá po něm směrem nahoru. Často tak utopí i zachránce. Pokud je to možné, tak doporučuji hodit mu cokoliv, co plave, míč klacek, pádlo, snažit se ho zachytit něčím jiným než sebou.“

Co se týká klíšťat a dalšího obtížného hmyzu, Nebes radí: „Účinné jsou repelenty. Když už se chytne klíště, tak ho žádnými olejíčky nezamazávat, protože klíště se dusí a pak prská do rány daleko více nečistot. Nejlepší je koupit si kleštičky na klíště, to na sucho vyndat, ránu vyčistit a při obtížích si dojít k lékaři.“

Když vás pobodá obtížný hmyz, který je infikovaný, doporučuje Nebes masti typu fenystilgel a místo začít chladit.

„Když bodne včela, vyndavá se žihadlo. Alergici by měli u sebe mít své prášky. Chci vyvrátit mýtus o strachu bodnutí do jazyka nebo krku, kdy hrozí udušení. Každý by strkal propisky do krku, a přitom je nejlepší pomocí podat kostku ledu, tedy opět chladit.

Když vás uštkne zmije, je důležité nevymačkávat a hlavně nevysávat jed, a ani nezaškrcovat nad ránou, ale rovnou jet k lékaři. Zmijí uštknutí lidi nad padesát kilo na životě neohrožuje,“ dodává Nebes.