„Pamatuji rok, kdy žně začaly 27. června, letos to ale bylo o sedm dní dříve. V okrese je to rozdílné podle polohy, na milevské straně se začíná se sklizní později. Zemědělci začali s ozimým ječmenem, který tvoří asi deset procent ploch obilovin na okrese. Pak přijdou na řadu řepky.

Vzhledem k tomu, že se Písecku vyhnuly zničující kroupy a i v době extrémního sucha tu občas zapršelo, očekáváme alespoň průměrnou úrodu. Začal ale závod s časem. Všichni se bojí, aby nepřišly dlouhotrvající deště jako třeba v loňském roce, nebo dokonce kroupy. Navíc výkupní podniky přišly s výhodnými cenami, a proto ta snaha o co nejrychlejší sklizeň,“ řekl ředitel Okresní agrární komory Václav Varous.

Rychlý průběh žní bude mít pravděpodobně letos velký vliv na zisky zemědělců.

Proto většina obiloviny desikuje a řepku ještě lepí. Oba procesy sice zvyšují náklady, ale i tak se vyplatí. Zejména pak postřik řepek, který zajišťuje zalepení tobolek, zamezí při vlastní sklizni jejich otevření.

„K výraznému zvýšení ceny řepky přispělo schválení výroby bionafty, kde hraje rozhodující roli právě řepkový olej,“ vysvětlil Václav Varous.
Letos se rovněž poprvé od vstupu do Evropské unie dostaly ceny všech obilovin na evropskou úroveň, a to jak v krmné, tak zejména v potravinářské kvalitě. Krmná pšenice se vykupuje za 3500 korun za tunu, potravinářská za 4000 korun.

„Obavy, že to bude znamenat zdražení potravin, jsou ale neopodstatněné. Už jednou vyskočila cena potravinářské pšenice na 4500 korun a rohlík stál jednu korunu. Roli hraje zdražení jiných energií. Cena obilí může zdražit kilogram mouky tak možná o padesát haléřů,“ dodal Varous.

Pokud tedy počasí dovolí normální průběh, skončí žně v první polovině srpna.