Při návratu do vlasti v r. 1918 náš první prezident T. G. Masaryk při zastávce v Táboře mj. pronesl větu „Tábor je náš program“. Tím měl na mysli, aby lidé v nově vznikající republice měli na paměti odkaz husitství, jakožto touhu po naplnění národní a slovanské svébytnosti a hrdosti, tak i sociální spravedlnosti.

Tak začínala naše nově tvořící se republika vyrůstat na základech národní identity, uvědomění si každého poctivého Čecha pramenů české země, ať již pro ponaučení stinných událostí minulosti, tak především těch, na než můžeme být doposud hrdí. Ty záporné události se vždy ztotožňovaly s vlivem německým, ale bohužel i s vlivy římskokatolické církve.

V prvopočátku republiky se našli odvážní kazatelé katolické církve, kteří se k Husovu odkazu přihlásili a stáli tak u zrodu národní církve, Církve československé. Její vznik se váže k datu 8. ledna 1920, kdy se sešlo v Národním domě v Praze na Smíchově 140 reformních duchovních v čele s Dr. Karlem Farským, pozdějším patriarchou církve.

CČSH si uchovala některé prvky z katolictví (liturgie, svátosti). Snažila se však od počátku duchovně navazovat nat odkaz české reformace a rozvíjet jej (husitství, Jednota bratrská). Tuto návaznost později církev vyjádřila i změnou svého jména, když na sněmu v roce 1971 přijala další přívlastek husitská. Také symbol církve: kříž a kalich, odkazuje k dědictví české reformace.

Podle sčítání obyvatelstva z roku 2001 se k CČSH přihlásilo asi 94 000 obyvatel ČR. S tímto počtem se řadí na 3. místo za církev římskokatolickou a českobratrskou evangelickou.

Mirovice

Náboženská obec CČS v tomto městečku byla založena 19. 4. 1935 a prvním předsedou byl Fratišek Vaňáč. Hned v květnu téhož roku byl položen základní kámen ke stavbě Husova sboru.

Husův sbor v Mirovicích byl slavnostně otevřen 27. června 1937 za účasti patriarchy G. A. Procházky.

Za 72 let existence Náboženské obce Mirovice se vystřídalo ve zdejším sboru 11 duchovních, počínaje farářem Jaroslavem Bosákem. V roce 1938 zde nastoupil Václav Kadeřávek, kterého v roce 1939 vystřídal Josef Babický. Po něm zde nastoupil na dvacetileté období v roce 1941 Eduard Kadlec. Jeho nástupcem se v roce 1960 stal Jiří Majer, kterého vystřídala jeho manželka Věra Majerová v roce 1972 a byla zde v duchovní správě do roku 1976. Na její místo přišel Jiří Pravoslav Adámek. V roce 1983 byl vystřídán duchovním NO Písek Michaelem Štoj〜dlem, který zde administroval až do roku 1986. Po něm nastoupila na dvanáctileté období Eva Červená, a to až do roku 1998, kdy byla přeřazena do Náboženské obce Tábor, a po ní zde nastoupil službu duchovní až do dnešní doby Filip Štojdl.