Nesmyslné návrhy, tak označuje kovářovský starosta Pavel Hroch plány ministerstva školství, kdy by optimalizovaný počet žáků ve třídě základní školy měl být dvacet šest a minimální dvacet čtyři. Pro obce s malým počtem školáků by to znamenalo školu výrazně dotovat nebo ji v horším případě zrušit.
Ministerstvo školství nyní posílá ze státní pokladny na každého žáka stejnou částku, ať jich je ve třídě pět nebo třicet. V budoucnu by chtělo rezortní vedení více zohlednit třeba naplněnost tříd.

Starosta Hroch upozorňuje na to, že jejich škola je v okolí jediná – nepočítáme-li ty v Milevsku – nadlimitní, to znamená, že má dostatečný počet dětí. „Máme 168 žáků, k zápisu do první třídy přišlo dvacet dětí a uvažujeme o jednom odkladu, to je docela pozitivní. Jestliže si vezmeme dvacet čtyři dětí krát devět tříd, je to 216 žáků. My v současné době máme průměr ve třídách osmnáct,“ porovnává Pavel Hroch, který je členem předsednictva Spolku pro obnovu venkova Jihočeského kraje.

Hůře z pohledu počtu žáků jsou na tom zbylé školy v okolí: Chyšky, Sepekov, Klučenice, Petrovice i Bernartice. Například v Chyškách půjde v září do první třídy šest dětí. Další rok přibližně patnáct.

„Osobně věřím, že zastupitelé nebudou chtít v žádném případě rušit naši školu a že z obecních prostředků na výuku budou muset přijít finanční prostředky, abychom ji zachovali,“ zdůraznil Pavel Hroch, který si neumí představit, co by se stalo, kdyby v Kovářově museli zrušit druhý stupeň. „Nevím, co bychom s areálem, do kterého šlo za posledních deset let více než dvacet milionů korun, dělali. Zbyl by obci jenom na obtíž,“ dodal Pavel Hroch.

Doplnil, že škola funguje i jako spolek a pořádá svůj ples či různá představení. „Jsou to aktivity, které na vesnici rozhodně patří. Tímto bychom je vyškrtli z našeho života, a to si myslím, že si pánové na ministerstvu vůbec neuvědomují. Oni hovoří o tom, že nechtějí nic takového rušit. Ale ještě jsem v jejich elaborátu nenašel jednu pádnou odpověď, jak by se vesnické školství dalo zachovat při jejich uvažování. Takováto koncepce reformy se mi vůbec nelíbí,“ řekl Pavel Hroch.

Kdyby vyhláška vstoupila v platnost, i pro Kovářov by to znamenalo investovat do školy další peníze z obecního rozpočtu. „Kolegové hovoří o tom, že by částka mohla být až třicet tisíc korun za rok za jednoho žáka,“ řekl Pavel Hroch. „Když bychom museli doplácet na čtyřicet osm žáků, jsme na 1,5 milionu korun. Ty bychom museli vzít z rozpočtu,“ uvedl starosta.

Obecní úřad a škola samozřejmě sledují vývoj počtu žáků. Místní školka má plnou kapacitu, chodí do ní 56 dětí, mateřinka je i v Předbořicích, kde je zapsaných osmnáct dětí. „Také k nám spádově patří kostelecká školka,“ dodává Pavel Hroch.

„Je to určitý potenciál, ale nesmí si nikdo vymyslet takováto nesmyslná čísla. Neumím si představit, že by obec řekla: my do platit nebudeme,“ uzavřel kovářovský starosta Pavel Hroch.

Ministerstvo návrh hájí tím, že lépe přerozdělí peníze mezi školami. Ministr Josef Dobeš odmítá i obavy malých obcí. „Kategoricky vylučuji, že budou rušeny málotřídky nebo že to dopadne na spádové školy,“ nechal se slyšet ministr. Jedním dechem však uznal, že je možné, že některé plně organizované dvoustupňové školy přejdou na model jednostupňových škol či málotřídek.

„O tom však stejně jako dosud nerozhodne ministerstvo, ale zřizovatel,“ naznačil Dobeš, na koho by padla konečná zodpovědnost.