Rok na radnici vnímá starosta Zdeněk Herout (ODS) pozitivně.

„Daří se nám prosazovat věci, které jsme měli jak ve volebním programu, tak i v koaliční smlouvě,” říká v rozhovoru pro Deník Zdeněk Herout.

Zastupitel Lubomír Šrámek řekl, že panuje na zasedání zastupitelstva dusná atmosféra. Souhlasíte s tím?

Nejsem přesvědčený o tom, že by na jednání panovala dusná atmosféra. Je to normální dělná atmosféra, ale občas si někdo plete zastupitelstvo s divadelním vystoupením, ale to je běžná věc, která byla i minulých zastupitelstvech.

Máte nějaké návrhy, u kterých vám je líto, že je zastupitelé neschválili?

Nejvíc lituji materiálu týkajícího se založení nové společnosti s rušením omezeným, která měla zaměstnávat minimálně šestnáct zdravotně znevýhodněných lidí. Když jsem sledoval reakce zastupitelů, materiál jsem stáhl. Ani jsem o něm nenechal hlasovat, poněvadž jsem viděl nevůli a nepochopení zásadní věci. Tolik zášti jsem při jednání zastupitelstva ještě neviděl.

Problém byl ten, že zastupitelé neřešili poslání společnosti, ale hlavně to, zda může být jejím jednatelem jednatel Služeb města Milevska Michal Polanecký.

Mně to připadalo, že se zastupitelé zaměřili na technické věci a ne na základní myšlenku - od roku 2012 udržet zaměstnanost těchto zdravotně znevýhodněných osob. Ono se to do budoucna projeví, zdraží provoz koupaliště, údržba města i třídění odpadu. To všechno zastupitelé nevzali v potaz, dle mého jsem to řádně vysvětlil a materiál dostali včas. Myslím si, že v tuto chvíli převládly osobní zájmy nad zájmy města.

Co se podle vás nejdůležitějšího za poslední rok v Milevsku stalo?

Jednou z největších investic bylo samozřejmě koupaliště, které jsme letos zprovoznili. Myslím si, že si ho město zasloužilo, přestože ještě není hotové.

Jsem velmi rád, že se nám podařilo udržet tradice, příští rok oslavíme sto padesát let maškar. A podařilo se nám nastartovat trend, který měl sestupnou tendenci, a dostali jsme maškary zpátky do roviny lidových tradic.

Pokračujeme v rekonstrukci kina. Pevně věřím, že se nám ho podaří udržet, město takovéto velikosti by mělo mít určité instituce a kulturní zařízení, která slouží nejen našim občanům, ale i lidem ze široké spádové oblasti.

Je reálné udržet denní promítání kina? Není to nadstandard, když se podíváme na bechyňské nebo týnské kino, která promítají jen několikrát do týdne?

Nejsem pevně rozhodnutý omezovat provoz kina, ale určitě to podrobím analýze a budeme se tím muset zabývat. A co jsme dále udělali? Já myslím, že se nám i v době krize daří. Děláme silnici Na Zvíkovec. Ve volebním programu ODS byla rekonstrukce kina, WC na stadionu, ty se teď dělají, výměna oken v domě kultury, to je hotové.

Můžu říci, že se nám daří prosazovat věci, které jsme měli jak ve volebním programu, tak v koaliční smlouvě.

A co se vám nedaří?

Osvětlení města, to je složitější záležitost. Tendr, který jsme vyhlásili na konci minulého období, jsme museli zrušit. A teď se město rozhoduje, zda rekonstrukci, generální opravu, udělá samo, nebo vyhlásí nový tendr.

Rekonstrukce by se týkala celého města?

Samozřejmě po celém městě, někde jsou už vyměněné hliníkové kabely za měděné, ale centrum města, to je pořád, řeknu, v havarijním stavu. Dokazuje nám to každý déšť, protože půlka města zhasne.

Co považujete za největší problém města?

Infrastrukturní dluh, který je nejméně šedesátiletý a v současné době bude ještě narůstat, protože peníze na investice nebudeme mít, když se dívám, jak se tvoří rozpočet pro rok 2012. Pod infrastrukturním dluhem si představuji katastrofální stav místních komunikací, kanalizace a k tomu veřejné osvětlení. Pokud toto nebude, nemůže se město rozvíjet.

Jednou ze základních otázek je i autobusové nádraží. Je teď dostačující?

Teď je to hrůza! Jestli to chcete nazývat autobusovým nádražím, tak vám doporučuji se podívat, jak má vypadat autobusové nádraží. Já se stále vracím k tomu, že to nemá statut autobusového nádraží. Kdyby tam město neprovozovalo veřejné záchodky, tak tam ani není kam si dojít na toaletu. Já to přirovnávám k zastávce u Přeborova.

V čem je tedy problém?

Je to dáno nerozhodností zastupitelů. Už tady bylo několik návrhů na řešení centra města, ale pořád se to odkládá na takzvaně dobu budoucí. U zastupitelů mi chybí odvaha rozhodnout, že to bude tak a tak. Zatím vždycky přišli s tím, jak to vypadat nemá, ale zatím nikdo nepřišel s tím, jak to vypadat má, práci si s tím nikdo nedal. To je podstatné při práci v zastupitelstvu. Jsem přesvědčený, že by zastupitelé po zvolení měli pracovat pro město, přicházet se svými návrhy a nápady, které jsou realizovatelné, a podílet se na nich.

Každý z nás má určitě nějaké cíle, když se zeptáte zastupitelů, cíle jsou prakticky stejné, ale každý má jinou cestu k jejich splnění. V tom bychom se měli shodnout a jednotlivé cíle splnit. Říká se: Kolik lidí, tolik názorů. Při jednadvacetičlenném zastupitelstvu je poměrně složité se shodnout ve věcech rozvojových, strategických.

Jak si nádraží představujete?

Je třeba sledovat trendy, kam se posouvá hromadná doprava a zda ji využívá dostatečné množství cestujících. Dále by se zastupitelé a lidé měli zabývat tím, kde by autobusové nádraží bylo nejvhodnější a zda je vůbec nutné. Tyto základní otázky jsem dal pracovní skupině, která se tím zabývá.

A čím dalším byste se měli zabývat? Co je nutné příští rok udělat?

Potřebujeme vyřešit kanalizaci ve Švermově ulici, kde voda zaplavuje sklepy. Máme na akci zpracovaný projekt. Budeme se snažit získat dotaci. Držím se zásady, a minulá doba to prokázala, že stavět za své umí každý, ale sehnat na to poměrnou část peněz je „machrovinka”. Myslím si, že se nám to v minulém volebním období dařilo, a ještě příští rok se bude dodělávat silnice Na Zvíkovci za dvanáct a půl milionu. Na její vybudování jsme dotaci získali.

Zatím nikdo nic jiného nesehnal, to mě zaráží, ale pracujeme na tom. Peníze jsme dostali na malé věci, ale potřebné. Podařilo se nám udělat dětské dopravní hřiště, léta tady nebylo, ale najednou ho máme. Základ je, a to je i moje životní motto, abychom mohli říci, že to nejde, nejprve to musíme zkusit.