Mezi šesticí oceněných byla, vedle vybraných obcí Jihočeského kraje, rovněž Vojenskohistorická společnost Písek, jíž byla plaketa udělena za šíření osvěty o historických událostech světových válek a iniciování obnovy válečných hrobů. „Naše společnost si velice váží tohoto ocenění své práce a považuje jej i za určitý závazek do budoucna. Plaketa je pro nás dokladem, že naše, byť i drobná práce na poli vojenské historie, má smysl, a proto nás velmi těší, že došla tohoto oficiálního uznání," uvedl Martin Zeman, předseda Vojenskohistorické společnosti, který také ocenění přebíral.

Společnost byla zaregistrována 16. ledna 2013, ale její členové se vojenské historii zejména v českých zemích a Rakousku věnují mnohem déle. Již na podzim 2009 se dva ze zakládajících členů Karel Klátil a Martin Zeman rozhodli připomenout a znovu oživit tradiční píseckou garnisonu. „Konkrétně šlo o dva historické pluky z doby Rakouska – Uherska – c. a k. pěší pluk Jana Jiřího, prince Saského číslo 11, což byl nejstarší pluk monarchie, existoval už od roku 1629. Dále to byl c. k. zeměbranecký pěší pluk číslo 28 z Písku," vrátil se k začátkům existence Vojenskohistorické společnosti Karel Klátil.

Pro tohoto bývalého vojáka a potom výpravčího vlaků vojenská historie je vlastně jeho celoživotním koníčkem. Při loňském Dnu otevřených dveří památek za podpory města se podílel na prezentaci bývalých městských kasáren vytvořením informačních panelů s množstvím zajímavých dokumentů a fotografií. Je rovněž autorem publikace Historie jednoho lva o Melegnanském pomníku.

Mezi členy Vojenskohistorické společnosti je také jedna žena – právě manželka Karla Klátila Milada, učitelka hudby na Základní umělecké škole v Písku a sbormistryně pěveckého sboru. Manžela na různé akce doprovází v dobovém oblečení a podporuje ho v jeho zálibě.

Činnost společnosti se orientuje především na udržování tradic píseckých c. (a) k. pluků a na účast na historických akcích v českých zemích i Rakousku. Ale nejen to. Její členové bádají o vojenské historii města Písku v době monarchie a speciálně mezi lety 1742 až 1918 a snaží se také renovovat a udržovat hmotné památky na tuto část historie. Z akcí, kterých se členové společnosti zúčastnili, připomeňme alespoň každoroční oslavy narozenin císaře Františka Josefa I. v Bad Ischlu nebo pietní akt u příležitosti 100. výročí sarajevského atentátu v Artstettenu.

Společnost se s městem Písek podílela na obnově Panského kříže na vojenském hřbitově a v loňském roce její členové uložili prsť z bojišť u lombardského Melegnana a Solferina (bitvy z roku 1859) do tzv. Melegnanského pomníku v Písku věnovaného padlým z píseckého pěšího pluku. Nápadů, jak prezentovat vojenskou historii Písku a jak pečovat o památky, mají členové společnosti hodně. Dosud uskutečněné nápady financovali ze svých peněz