Studie parku  na Husově náměstí, který je na prvním místě revitalizace  parků, vyvolala velkou diskusi občanů, která vyústila v petici s více než 600 podpisy.

„Tento park byl vybrán proto, že je to druhé nejnebezpečnější místo ve městě," vysvětlil Ondřej Veselý, starosta Písku. Mnohé problémy mělo  objasnit pondělní  projednávání studie revitalizace  parku.

S tím, že park slouží   různým partám k nekalým účelům, obyvatelé souhlasí. Jako viníky označují klienty sociálně psychologického centra Arkáda.  To se ale nelíbí Haně Komínkové: „Měnit jehly do Arkády  přicházejí hlavně mladí kolem dvaceti let. Ti se v parku nezdržují, nechtějí, aby se o nich  vědělo."

Další účastníci setkání vidí problém v chování studentů průmyslovky a těch, kteří bydlí v blízkém domově mládeže. Proto doporučují častější obchůzky strážníků nebo instalaci monitorovacího systému městské policie.

Naprostá většina  obyvatel  domů kolem parku odmítá kácení velkých stromů, protože  v parku pak  nebude stín u laviček. „Bez vzrostlých stromů nebude kde odpočívat," zlobí se  Marta Špírková.

„Park může sloužit jako klidné a odpočinkové místo, 
i když se udělá jen generální údržba," shrnula názory většiny přítomných Hana Komínková. „Podmínkou pro pečlivou údržbu ale je, aby se park  řádně prosvětlil a technika mohla prostor ošetřit," reagoval Miloslav Šatra, vedoucí odboru životního prostředí městského úřadu.

Jednou z hlavních výtek, kterou slyšeli v pondělí zástupci města a architekti, byla nedostatečná komunikace s lidmi:
„Mnoha  dohadům se dalo předejít, pokud by byla lepší komunikace s městským úřadem. Nejsem proti nutným zásahům  do zeleně,  pokud je to nutné. Mě stejně jako spoluobčany dost vyděsilo, že podle studie z parku zmizí 46 stromů. To by tady byla v podstatě  holá pláň. Než nové stromy narostou, to přece trvá i několik desítek let.  Zajímá nás také odpověď na otázku, proč se zeleň redukuje v nejklidnější části parku," řekl Marek Špírek, jeden z iniciátorů  pětice.
„Zatím s námi nikdo z městského úřadu o revitalizaci parku nejednal. Jistě se tak stane v dalších krocích před  přípravou projektu a projektové dokumentace, pokud se úpravy budou realizovat," uvedl Jan Adámek, ředitel ZŠ Jana Husa, která bezprostředně sousedí s parkem.

„Souhlasím s lidmi, kteří   upozorňovali na to, že jsme neměli dost informací. Většina lidí se domnívala, že už je nám předkládán projekt bez ohledu na naše připomínky a náměty. Kromě toho se ptám, proč nebylo předloženo více návrhů, abychom je mohli posoudit a vybrat ten nejvhodnější," podotkl Tomáš Vojík.
Část výhrad směřovala 
i k navržené pobytové loučce:

„Návrh vytvořit v parku pobytovou louku nepokládám za šťastný. Jak se tato louka bude udržovat, aby si trávník zachoval kvalitu. V Palackého sadech je  hodně takových prostor. Když je  městské služby sečou, zůstávají v některých místech hluboké koleje po technice. Kdo si na takové místo půjde sednout?" říká Jiřina Pospíšilová.

„Jistě uvítáme další nový prostor, který by žáci mohli využívat. Pobytová louka  by mohla sloužit k výuce biologie. Ale pro nás je velmi důležitá bezpečnost dětí. Když jdou děti ven,  jako doprovod musí být nejméně dvě učitelky," upozornil ředitel Jan Adámek.

„Zásadně jsem proti zamýšlené  pobytové loučce pro děti z Husovy školy.  Louku  určitě znehodnotí psi. I z finančního hlediska se mi zdá jako naprosto nesmyslné, aby se do parku navážela zemina," uvedla Hana Komínková, která na Husově náměstí bydlí.

Lidé upozorňovali i na problémy s parkováním a dopravou:

„Rád bych upozornil na problém, který s parkem také souvisí, a to je parkování pro lidi, kteří na Husově náměstí a v přilehlých ulicích bydlí. Proto by mě zajímalo, zda by nebylo možné,  aby část parkovacích míst byla vymezena jako rezidenční," zdůraznil Tomáš Vojík.

„Návrh se mi zpočátku líbil, ale s některými věcmi nemohu souhlasit. Myslím si, že park by měl být klidným místem pro odpočinek.  Kolem je ale rušná komunikace a pokud se odstraní stromy a keře, bude tady nejen velký hluk, ale také hodně prachu," uvedla Jana Novotná, spoluautorka petice.

„Za ohrožení bezpečnosti dětí pokládáme to, že studie navrhuje oddělit dětské hřiště od rušné komunikace  pouze štěrkovým záhonem a terénní vlnou," řekl Marek Špírek.

Další výtky směřovaly k úpravám zeleně:

„Příliš se mi nezamlouvá nápad s květinovými záhony. Jednak nevytvoří stín a jednak kytky někdo zničí nebo odnese. Pro stín jsou ideální stromy. Všimla jsem si, že v parku odpočívá dost lidí, kteří tudy jdou z nemocnice," řekla Marta Špírková.

„Samozřejmě bude nutné odstranit jehličnany, které po  desítkách let  jsou vlastně jako  holé vysoké tyče.  Nesouhlasím ale s velkým kácením stromů, stín je tady potřeba," dodala Hana Komínková.

Názory architektů

Laura Jablonská, spoluautorka studie,  společnost Ateliér 6:
„Vycházeli jsme z koncepce při budování parku v roce 1920. Jednou z dominant byla a stále je Masarykova lípa vysazená v roce 1920. Při tvorbě studie  jsme brali v úvahu, že kolem jsou v současné době už velmi rušné vozovky. Dalším cílem bylo odstranění  zacloněných míst, kde se scházejí různé party lidí, hodně hlučí a dělají nepořádek. Existující besídky nejsou místem setkávání, ozdobné prvky nejsou využívány k účelu, pro který byly vytvořeny. Chybí propojení škola – park. Naše studie počítá  s pěším okruhem kolem celého parku,
s novými komunikacemi a otevřením nových vchodových ploch. Na všechny připomínky budeme v projektu reagovat, pokud se
bude revitalizace uskuteční a bude ji dělat naše společnost."

Františka Špatná, spoluautorka studie, společnost Ateliér 6: „
Musíme počítat s tím, že park se neustále vyvíjí,  stromy rostou do výšky a rozkládají se i do šířky a vytlačují ostatní  dřeviny. Proto by zde měly být dřeviny v různých věkových stádiích. Pokáceny budou stromy přerostlé a přestárlé, zejména ty, které jsou staticky nebezpečné. Obavy o nedostatek místa k sezení nejsou na místě.  Předpokládáme, že v parku bude 20 až 21 laviček."