Stejně jako v posledních šesti letech budou 
i letos hladinu Orlíku střežit zdravotníci Záchranné služby Asociace samaritánů České republiky (ZS ASČR). Služba, která se osvědčila, by nemohla fungovat bez finanční podpory obcí, které mají ve svém katastru část přehrady, a kraje.
Tradičně přispívají obce Kovářov, Orlík nad Vltavou, Bohostice a Klučenice.

„Letos poprvé jsme požádali
i obec Milešov. V případě podpory od Jihočeského kraje předpokládáme padesát tisíc korun na pohonné hmoty a maziva," konstatoval Tomáš Moucha, provozní ředitel ZS ASČR. Doplnil, že bez této podpory by služba nešla vůbec provozovat, protože by byla ztrátová. „Nikdo nechce na této činnosti vydělávat, ale nelze provozovat něco, co je ztrátové, respektive nelze doplácet na něco, byť to je sebevíce prospěšné," zmínil Tomáš Moucha.

Mezi každoroční podporovatele Asociace samaritánů ČR patří i obec Kovářov. Na pondělním zasedání zastupitelé jednomyslně schválili příspěvek na zajištění služby ve výši dvaceti tisíc korun, byť asociace žádala o 19 800. Zaokrouhlení částky o dvě stě korun navrhl starosta Pavel Hroch.

Zastupitelé včetně doktora Jaroslava Kahouna považují službu za přínosnou. „Fungovat by měla. Záchranáři jsou určitě užiteční a mnohdy jsou v poskytování první pomoci šikovnější než doktoři," řekl Jaroslav Kahoun, který je rád, že záchranáři na Orlíku působí.
Služba bude na Orlíku fungovat od 1. července do 31. srpna. 


Záchranáři jsou připravení i na sucho
Písecko – Záchrannou službu na Orlíku provozuje už šest let Asociace samaritánů České republiky. Od 1. července do 31. srpna tady bude působit i letos. V rozhovoru odpovídal provozní ředitel asociace Tomáš Moucha.

Když se ohlédnete za loňským extrémně horkým létem, v jakých situacích jste lidem nejčastěji pomáhali? Komplikovala vám to mimořádně nízká hladina vody?
V loňském roce, tak jako 
i v letech předchozích, byly největší zátěží různé alergické reakce, především na vosy a včely. Teprve pak různá řezno-sečná poranění, pády z výšky a kolapsové stavy. Co se týká regulace hladiny toku, loď máme uzpůsobenou těmto výkyvům, jen musíme často sledovat ukotvení základny tak, aby se neocitla na suchu.

Jaký případ byl pro vás za dobu, kdy na Orlíku působíte, nejnáročnější?
Za šest let trvání jsme se zúčastnili zásahu u tonoucího na Radavě, a to s kladným výsledkem. Opět připomínám, že to bylo i tím, že rekreanti na Radavě do našeho příjezdu poskytovali kvalitní první pomoc. Utopených na Orlíku pár bylo, ale mimo sezonu. Za těžší zásah rovněž považuji infarkt u kapitána plachetnice, který zkolaboval přímo na lodi. Naše posádka byla na místě do tří minut, přičemž prostřednictvím operačního střediska Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje aktivovala výjezd pozemní posádky včetně vzletu vrtulníku. Vše dopadlo úspěšně a kapitán už zase stojí u kormidla své lodě.

Chystáte pro letošek nějaké novinky?
Novinky? Tou nejdůležitější je uvedení do provozu nové lodě.