Jakkoliv Milevsko nemívalo své vlastní letiště, neznamená to, že by se zdejší obyvatelé s letadly občas neseznámili. Bylo to ovšem většinou při příležitostech spíše výjimečných.

Například 15. března 1935 kolem poledního mohli milevští obyvatelé zvědavě sledovat dvě vojenská letadla, která kroužila nad Milevskem. Jednomu z nich slyšitelně vynechával motor a bylo jasné, že letci mají potíže.

Stroj se také po chvíli skutečně obrátil na východ od města a pokusil se u dvora Staňkov o nouzové přistání v řepném poli. Tento manévr se však ukázal jako nesprávný, protože měkká hlína k takovému účelu nebyla vhodná. Podvozek se zaryl do země a letadlo se převrátilo dopředu. Došlo přitom k poškození směrového kormidla, letci však vyvázli bez zranění. Pilot druhého letadla měl šťastnější odhad. Přistál na vedlejším poli v jetelovém porostu, což byl pevnější terén, a přistání proběhlo zcela bez problémů. 

Oba stroje patřily ke 4. leteckému pluku v Hradci Králové, jedno pilotoval četař František Ponocný, druhé rotný Martin Skalka. Letci vzlétli toho dne dopoledne k orientačnímu letu z Hradce Králové přes Humpolec a Vlašim, ale v Milevsku byli nuceni přistát pro nedostatek pohonných hmot.

Nepoškozené letadlo odletělo z Milevska druhý den dopoledne na letiště Praha-Kbely, porouchaný stroj byl demontován, naložen do nákladního vlaku na zdejším nádraží a odvezen do opravy. Nouzové přistání letadel přilákalo množství zvědavců, kteří okukovali stroje a zároveň projevovali radost nad tím, že se pilotům nic nestalo. Strážní službu zde konali milevští četníci.