Každý, kdo jde na lov, by neměl nikdy zapomínat, že má v rukou smrtící zbraň a zvýšená opatrnost je tedy nutná.

Tuto jednoduchou zásadu dne 28. března 1932 podcenili tři muži. Jednalo se o Františka Tuháčka, soudního vykonavatele z Milevska, a dále o dva jeho přátele Matěje Freye a Štěpána Štěcha, oba byli místní nožíři. Všichni tři pánové se toho dne rozhodli k lovu tetřívků na louce nedaleko obce Zálší. Tady byla na louce místního starosty vystavěna chvojím krytá bouda, která střelcům sloužila jako úkryt a zároveň místo pro výstřel.

Když se sešeřilo, přiletělo na louku několik tetřívků. Pan Štěch po nich vystřelil a zároveň upozornil pana Tuháčka, že tetřevi letí, aby se připravil k výstřelu. Pan Tuháček však chtěl mít lepší výhled, a proto se rozhodl vyjít z boudy ven. Ke své smůle však přitom zakopl o laťku dolního okraje boudy, a pak třeskla rána. Když se pan Štěch přišel podívat blíž, spatřil svého druha, jak leží na zemi v krvi. Výstřel broků jej zasáhl do krku. Pánové Štěch a Frey se začali ihned snažit o nějakou pomoc, hledali vodu pro vymytí rány, a také dali vědět starostovi v Zálší, co se stalo. Starosta obratem sehnal v Sepekově lékaře MUDr. Schmidta.

Ten záhy přijel, ale zjistil, že je už pozdě. Pan Tuháček zemřel již krátce po osudném výstřelu. Celý případ dostala na stůl četnická stanice v Sepekově, ale bylo už záhy jasné, že se jedná o nešťastnou náhodu. Zesnulý byl stár teprve 34 let, zanechal po sobě vdovu a čtyřletou dcerku.  

Vladimír Šindelář, Milevské muzeum