Spolu s jubilantkou vystavovali její přátelé. Jednalo se o skupinu výtvarníků, kteří se seznámili v severočeském Dubí na sympoziích malby kobaltem pod glazuru na porcelán, pořádaných dubskou porcelánkou Český porcelán, a. s., pod názvem Tradice a možnosti.

Helena Schmaus Shoonerová se po absolvování Střední průmyslové školy Keramické v Bechyni a Vysoké školy umělecko průmyslové v Praze věnovala navrhování šperků, jako návrhářka působila dva roky v Jablonci nad Nisou, byla výtvarnicí železnobrodského skla. První ocenění získala na Mezinárodní výstavě bižuterie v Jablonci nad Nisou (1965, 1968). Jejím zahraničním úspěchem byla účast na světové výstavě. Zpracovala kolekci šperků pro Světovou výstavu Expo 67 v Montrealu a to jí otevřelo cestu do Paříže, kdy její kolekci šperků zakoupil francouzský obchodní dům Dior.

V letech 1970 - 1990 žili v Kanadě, kde se narodila i jejich dcera Caroline.

Helena Schmaus Shoonerová se přestala v Kanadě věnovat šperkům a navrátila se ke keramice. Začala malovat fajáns (malba kobaltem). Zvláštní místo v její tvorbě zaujaly kanadské indiánské mýty, legendy a pohádky.

Po svém návratu do Čech v roce 1990 se navrátila do bechyňské vily svého pradědečka, slavného vynálezce Františka Křižíka. Helena Schmaus Shoonerová představila svá díla v Prácheňském muzeu v Písku již v roce 2002 výstavou Indiánské pohádky a legendy a v roce 2006 Malba a keramické obrazy. Obě výstavy jako obvykle nesly současně ve svém obsahu charitativní záměr.

Irena Mašíková Konštantová, Prácheňské muzeum v Písku