V "rukavičkách"…

Jejich individuální osudy dodnes občas zmiňují rakouské a bavorské noviny. Tak se linecké OÖN rozepsaly o příběhu "podnikatele z Thalheimu, který vybavuje zásahové organizace po celém světě bezpečnostními rukavicemi". Na ně se firma Eska specializuje přes sto let - byla založena v roce 1912 v Sudetech, píše list. Ochranné pomůcky pro hasiče a armádu vyvíjí a vyrábí hlavně pro Evropu a Austrálii, kde má tento rodinný podnik už čtvrté generace se 30 zaměstnanci přes 80 procent trhu, ale dodává je třeba i do Jižní Koreje. Přes hasičské rukavice vstoupil i do Číny. Pro výrobu rukavic k zásahům v extrémních podmínkách vypracovala vlastní pracovní program. Kromě zásahového produkuje i luxusní kožené a sportovní zboží pro lyžaře a motoristy. Vyrábí postupy stejně jako kdysi vycházkové rukavice z kozinky - staré zkušenosti stále uplatňuje. "Každý výrobek je jednotlivě kontrolován, než jde do světa," říká vedoucí prodeje Raimund Sekyra.

Zásobují armády

Ředitelem společnosti je Paul Loos jun. Podle něho dodávají vojákům v Austrálii, Německu, Rakousku, Francii, Anglii, Norsku "a ještě do pár zemí", kde prý nejsou tak hojně zastoupeni. Získat nové odbytiště je teď těžké i kvůli covidu… Rakouské armádě dodávali mnoho let také pilotní a alpské rukavice, než se rozhodla pro jiný produkt. Její výrobky ale pomohly tankistům batailonnu 14 z Welsu k vítězství v Strong Europe Tank Challenge v roce 2017, neoficiálním mistrovství světa tanků na cvičišti ve Grafenwöhru. Několik stovek párů modelu Arktis, nositele ceny ISPO a Red Dot Design, bere bundesheer od Esky dál. Tyto rukavice popisuje Loos jako vodotěsné, ze 160 jednotlivých dílů, a v podstatě dvojité - pro prsty a jako "palčáky". To jim zajišťuje vysokou citlivost…

Francouzské bezpečnostní složky při setkání šéfů států G7 v Biarritzu v srpnu 2019 byly vybaveny rukavicemi Esky, dodatečně vyžádanými k léta trvajícímu odbytu do Francie.

Vedle klasických rukavic vyráběla Eska i vojenské už před vysídlením. Po přesídlení do Thalheimu nabídku ještě rozšířila. Dnes má v sortimentu asi 1500 modelů a ročně vyrábí až půl milionu párů.

Senior pořád pracuje

Při návštěvě firmy se novináři Militär Aktuell (MA) ptali senioršéfa Paula Loose st. (78), kolikrát asi už jejich rukavice v životě natahoval. "Desetitisíckrát určitě, možná i víckrát," řekl s úsměvem. Místo početních hrátek raději představuje rukavice Tarius, vyvinuté speciálně pro německou armádu… Pořád se na vývoji osobně podílí. Také na modelu rukavic „IdZ”, který začali připravovat v modernizačním programu německého dělostřelectva asi před deseti lety. Šestiletý vývoj ukončili četnými testy také v horách Afghánistánu. První sadu už armádě dodali, v příštích letech mají být IdZ vybaveni všichni němečtí vojáci.

Paul Loos senior pořád v práci.Paul Loos senior pořád v práci.Zdroj: Deník/OÖN

Jak MA rozvádí, zakladatel firmy Josef Eska nejspíš netušil, že jednou budou vyrábět speciální rukavice odstřelovačů a funkčnost produktů testovat tisíce kilometrů daleko v Hindukúši. Produkce se silně změnila. "Místo výlučně usně jsou dnes používány robustní vysoce technické materiály jako Nomex, Gore-Tex, Kevlar a podobně. Odpuzují vodu, jsou antistatické, odolávají ohni, větru, ochranu rukou zvyšují výplněmi z kevlaru a anatomicky formovanými protektory kloubů a vazů. Speciální rukavice pro policii a vojsko dnes představují asi polovinu ročně produkovaných až půl milionu párů převážně z maďarského závodu Esky. V centrále v Thalheimu je vývoj, výroba malých sérií, firemní logistika a sklad," popisuje MA. Paul Loos st. se chlubí, že nemají prakticky žádné reklamace. Ani jediná prý nepřišla třeba z více než 150 000 párů zásahových rukavic pro armádu.

Odkud Eska pochází?

Texty z rakouských a německých médií pochopitelně vzbudily zvědavost i našeho webu. Podle těchto informací byla Eska založena na severu Čech, ale my jsme chtěli vědět, kde přesně. Dopátrali jsme se, že do roku 1948 se rukavice vyráběly převážně v malých řemeslnických dílnách. Po válce převzal řadu z nich například státní podnik Tosta Aš a do začátku 90. let zaměstnával asi 600 lidí. Další výroba se roce 1948 soustředila do Národního podniku Rukavičkářské závody Dobříš. V Abertamech se kožené rukavice vyráběly 150 let. Z původní domácí výroby postupně vznikly větší rukavičkárny, které se pak spojily v jeden státní podnik.

O firmě Eska nikde ani zmínky. Když jsme se obrátili "ke kováři" do Thalheimu s prosbou, jestli by nám neprozradili, odkud do Rakouska přišli, neodpověděli. Relevantní stopu jsme nakonec zachytili v německých pramenech. Podle nich Josef Eska založil rodinnou firmu v roce 1912 v městečku Bärringen (Pernink) nedaleko Karlových Varů. V roce 1936 zaměstnávala na 500 lidí. V roce 1945 byli vyhnáni do Thalheimu a začali produkovat pod jménem Eska and Dutka, uvádí pramen.

Nejvíc podrobností o společnosti je na https://www.eskagloves.com. Na snímcích jsou zaměstnanci firmy Josefa a Aloisie Eskových v roce 1936 a stále aktivní šéf Paul Loos sen.