V současné době tu trvale  žije 145 obyvatel, z toho je sedm ve věku od patnácti do osmnácti let a patnáct dětí do patnácti let. Věkový průměr obyvatel je 48,8 roku. Z celkového počtu 134 chalup slouží 101 nemovitostí k rekreaci a dalších 77 evidenčních čísel patří chatám.

V obci je obchod a hospoda, ale autobusy tudy projedou, jen když vezou lidi do práce a děti do školy a pak zase zpátky. „Bez auta se tady neobejdeme. Na velké akce tu nejsou peníze, ale každý rok se dělá něco. Díky našemu pracovitému starostovi obec za poslední roky hodně prokoukla," konstatoval Přemysl Bobek, který tu žije od roku 1986.

V loňském roce potrápila mimořádná sucha i zdejší lidi. Ve studnách docházela voda. Dvacet objektů bylo bez vody.  „Naši předkové byli šikovní, máme tu tři sta let staré studny, které fungují. Lidé si pomáhali s vodou, jak to šlo, mezi sebou.  Dálkový vodovod by nám pomohl, ale dozvěděli jsme se, že voda z Římova bude končit v Čimelicích. S bývalým starostou Orlíku nad Vltavou Josefem Kuntem jsme byli asi desetkrát na kraji, aby vodovod do plánů rozvoje kraje zanesli, a podařilo se to. Teď je to pro nás velkým zklamáním, protože tady voda v podloží není," vysvětlil starosta Josef Pobříslo. Na vybudování vlastního vodovodu ani obecní rozpočet, který je kolem dvou milionů korun, nestačí.

Zatím nemají ani šanci vybudovat čistírnu odpadních vod (ČOV) a kanalizaci, i když projekt už zpracovaný mají. Podle Josefa Pobřísla by tu muselo žít daleko víc lidí, aby měla obec šanci získat na vybudování ČOV dotaci. „Nákladovost projektu je stanovená maximálně osmdesát tisíc na trvale přihlášenou osobu, a my máme 215 tisíc na osobu," upřesnil starosta s tím, že by celková cena podle projektu měla činit kolem 38 milionů korun.  Proto mají projekt zatím uložený v archivu.

Problematikou se zabývají od roku 2000, kdy uvažovali o vybudování kořenové čistírny odpadních vod. Pro tyto účely by využili stávající rybníky. „Povodí Vltavy k tomu ale chtělo  tolik doplňků, že to pro nás bylo neproveditelné," dodal Josef Pobříslo.

Se založenýma rukama ale v obci nesedí. Snaží se postupně řešit vše, na co obecní peníze stačí a na co lze získat dotace. V současné době mají podanou žádost o krajskou dotaci ve výši 156 tisíc korun z Programu obnovy venkova na nátěr fasády obecního úřadu, kde předpokládají  celkové náklady kolem 260 tisíc korun.

Na Ministerstvu pro místní rozvoj žádají o dotaci na vybudování nového dětského hřiště, která by mohla činit až osmdesát procent celkových nákladů. Ty předpokládají ve výši kolem 144 tisíc korun.

Zároveň také připravují žádost o dotaci na Ministerstvo zemědělství na revitalizaci rybníku Kučerák. Projekt už mají hotový a podle něj předpokládají celkové náklady kolem 1,21 milionu korun. Dotace by jim mohla pomoci zaplatit až sedmdesát procent.

Historie Nevězic

První písemná zmínka pochází z roku 1499. Vesnice patřila pod správu statku ve Varvažově, který byl spravován strakonickými johanity až do roku 1847. Před zrušením poddanství a roboty prodal řád celé varvažovské panství knížeti Karlu II. Schwarzenbergovi. V 16. století byly Nevězice sídlem rychty pro okolní obce. Během třicetileté války obec značně utrpěla. V roce 1680 byly Nevězice těžce postiženy morem – ve vsi tehdy zemřelo 29 chlapců do 14 let, 21 děvčat do 14 let a 24 dospělých lidí. Po zrušení poddanství v roce 1848 byly Nevězice od roku 1850 osadou obce Varvažov, v roce 1873 se oddělily spolu s částí osady Laziště jako samostatná politická obec. V roce 1924 se osamostatnila dosavadní osada Laziště. V roce 1981 byly přičleněny pod správu MNV Orlík nad Vltavou a po roce 1989 se opět osamostatnily.
Zdroj: Wikipedie

Nevězický zvon a dobrovolní hasiči zajišťují dobrou náladu

Manželé Eva a Vilém Volfovi sice pocházejí z Písku, ale v Nevězicích se usadili před dvanácti lety. Od té doby se díky nim výrazně oživil  společenský život v obci.

Eva Volfová je kronikářkou obce a také zakladatelkou občanského sdružení Nevězický zvon, které má dnes 35 členů. Vilém Volf je starostou Sboru dobrovolných hasičů Nevězice. Hasičů je tady 33. Kromě zábavy se také účastní společných brigád v obecním lese.
„V sobotu se připojíme k tradičnímu masopustnímu průvodu, který pořádá okrsek SDH Králova Lhota, do kterého také patříme. Pokaždé si vymýšlíme jiné masky. Tentokrát půjdeme za socialistickou vesnici jako svazáci, máme i Klementa Gottwalda," prozradili společně. Vloni byli za Husity.

V době kolem 8. března pořádá Nevězický zvon místo MDŽ odpolední akci Místní setkání žen (MSŽ) s programem, který je výhradně pro ženy.  Letos se MSŽ uskuteční 12. března a hostem bude spisovatel Ladislav Beran.  Nevězický zvon pořádá také například dnes už vyhlášenou Nevězickou koloběžku.

Hasiči se už připravují na červnovou oslavu  120. výročí založení sboru.