„V naší sbírce jsou řádově stovky loutek, mezi nimi i opravdové unikáty, například porcelánové loutky z první poloviny 19. století, se kterými se hrálo na zámku v Římově a jsou rovněž na výstavě,“ řekla kurátorka Petra Prokopcová.

Tato kolekce má počátek v 50. letech minulého století a od té doby se stále rozrůstá. K cenným exponátům patří i marionety z 19. století, jež náležely významným českým loutkářským rodům, z nichž nejznámější jsou Kopečtí se svým zakladatelem, Jihočechem Matějem Kopeckým. Výstava přináší také ukázky loutkových divadel, rekvizity a podomácku vyrobené loutky jihočeských řezbářů.

Expozice ukazuje vývoj loutkářství u nás v historickém kontextu, ale jde spíše o to nabídnout to nejlepší, což je podle mého názoru dobře. Některé vzácné kousky však návštěvníci neuvidí, například javajky, loutky na drátech se spodním vedením. V budoucnu ale plánuje muzeum stálou expozici loutkářství.

Přesto však výstava stojí za návštěvu. Když člověk vstoupí, jako by se ocitl v dobách dávno minulých, kdy po Čechách křižovaly mnohé loutkářské společnosti, ve městech i vesnicích netrpělivě očekávány. Není divu: v 19. století moc jiné zábavy nebylo. Představení loutkářů a kočovných hereckých společností bývala často jediným zpestřením všedních dnů. Bylo obvyklé, že v loutkovém provedení se hrála i náročná představení pro dospělé, například dramata od Shakespeara. Tyto hry dokonce zpočátku výrazně převažovaly, pro děti začali hrát loutkáři až později.

JAN ZIEGLER
Autor je publicista