Na otázky odpovídal ředitel písecké obchodní akademie Pavel Sekyrka.
Půjdou studenti do „nové" školy už v září?
Máme nařízeno zřizovatelem, že do konce kalendářního roku 2013 bychom měli opustit budovu tereziánských kasáren, kde nyní sídlíme. Plánovali jsme stěhování v srpnu, abychom mohli od září učit v budově zemědělské školy. Tohle rozhodnutí však nezáleželo na nás, ale na stavební firmě, která bude školu připravovat. Bohužel vše se nestihne udělat tak, abychom od září učili v novém. Počítáme s tím, že první dva měsíce školního roku odučíme ještě v tereziánských kasárnách. Konec října, kdy na jeden den připadne státní svátek a na další dva dny podzimní prázdniny, využijeme ke stěhování. Zřejmě k tomu přibude ještě nějaké mnou vyhlášené volno.
Jak velké úpravy jsou v budově zemědělské školy potřeba?
Jedná se o investici za čtyři miliony korun. Musí se vytvořit přepážky ve velkých učebnách, z nichž budou odborné učebny. Budou se dělat nové rozvody vody, elektřiny, malovat. A to je jen část pro obchodní akademii, totéž se bude týkat i zemědělské školy, která jedno patro budovy opustí. Musí se opravit kanalizace, která je v havarijním stavu a nezvládla by tak velký provoz.
Loni si studenti svépomocí vybudovali ve škole studentský klub Akáda, jaký bude jeho osud?
Klub se osvědčil, pořádá filmové noci, vánoční turnaje, hostí besedy, projekce. Takto vhodný prostor v budově zemědělské školy zatím není. Našli jsme ale kompromis a obětujeme jeden z větších kabinetů učitelů. Nebude mít stejné parametry jako nyní, ale časem budeme uvažovat co dál.
Bohužel nejsme schopni přenést na školu bufet.Všimli jsme si ale, že děti často nesnídají a činí tak až ve škole. Proto máme bufet. Do budoucna bychom chtěli i s tím něco udělat. Naopak pozitivem je vlastní jídelna ve škole, dvě tělocvičny či dostatečné prostory pro parkování.
Stále ale platí, že obchodní akademie se pouze stěhuje. Na počtu tříd či samostatnosti školy se nic nemění?
Původním tři roky starým záměrem bylo po sloučení i redukce počtu tříd. To by vedlo k postupné likvidaci tohoto typu školy v Písku, a to po více než sto letech. Když jsem před dvěma lety nastupoval na post ředitele, ujistil mě zřizovatel, že pokud budeme mít dostatek zájemců o studium, není důvod umenšovat tento typ školství. Po přestěhování budou dvě různí instituce sídlit v jedné budově. Znám z Německa případy, kdy v jedné budově jsou dokonce tři školy. Existují tam i centra, kde je vrcholový manažer a má pod sebou tři menší ředitele. To si ale zrovna v našem případě nedovedu představit. Jedna nebo druhá instituce by trpěla.
