Před diskusí navštívila dvě fungující dětské skupiny Kopretina v Písku a poté se setkala nad připravovanou novelou zákona o dětských skupinách a mikrojeslích se skupinou provozovatelů z Písecka a Prachaticka, zástupců mateřských škol a dalších přizvaných odborníků ze Strakonic.

Radka Maxová uvedla, že se v minulém volebním období ve sněmovně snažila přesvědčovat kolegyně a kolegy, aby hlasovali pro Zákon o dětských skupinách. Nebylo to vůbec jednoduché. Když se zákon vrátil ze Senátu, tak prošel o jeden hlas opozičního politika za ODS. Dá se říci, že zákon o dětských skupinách je jeden ze zákonů, který pomáhá rodinám skloubit rodinný a pracovní život. V současné době je v dětských skupinách poskytována péče více jak 6 000 dětem a v ČR funguje přes 600 dětských skupin. Po roce 2020 se ale může být jejich fungování ohroženo nezajištěním dalšího financování, neboť financování z evropských fondů se zřejmě zastaví.

Podle Dany Čondlové a Lubomíra Palečka ze Strakonic by se bez této podpory mohla velká část těchto zařízení zavřít. Už proto, že jsou provozovány převážné jako neziskové organizace, které jsou závislé na financování a podpoře státu, sponzorů a rodičů. S problematikou požadovaných standardů a případného doplňování vzdělání pracovníků se zabývali Tereza Ksandrová a Petr Šmíd, z Portusu Prachatice. Diskutovalo se také o některých námětech z dílny MPSV, například o možnosti zrušení limitu 46 hodin měsíčně, ve kterém mohou být děti mladší dvou let v jeslích či školce, aniž by rodiče přišli o rodičovský příspěvek.

Služba hlídání a péče o dítě v dětské skupině nespočívá jen v pravidelné péči o dítě ve věku od šesti měsíců do zahájení povinné školní docházky mimo domácnost dítěte, v kolektivu dětí. Má snahu rozvíjet schopností dítěte, kulturní a hygienické návyky přiměřené jeho věku. Zajištění financování dětských skupin jednoznačně ano, provozování mikrojeslí v domácnosti pro děti ve věku do čtyř let.

Jaroslav Pospíšil, Písek