VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nepopulárnímu nápadu říkají ve škole kocovina, směje se Pavel Koc

Písecko /ŠTAFETA DENÍKU/ -  Jak název rubriky napovídá, ti, kteří se v ní objevují, si otázky předávají jako štafetový kolík. Dnes na otázky  Jiřího Morávka z Protivína odpovídá ředitel Základní školy J. K. Tyla Písek a také  Protivíňák   Pavel Koc.

17.7.2012
SDÍLEJ:

Pavel Koc se svoji rodinou. Foto: Archiv P. K.

Je to poměrně nedávno, co ses stal ředitelem velké písecké základní školy. Navíc jsi v Písku jedním z nejmladších ředitelů. Jak novou roli zvládáš?


Tak to není otázka jen pro mě, musel by ses zeptat kolegů a dalších spolupracovníků, dětí, rodičů, zřizovatele, školské rady, kolegů ředitelů… V každém případě je to dřina. Sice jsem tušil, do čeho jdu (dělal jsem čtyři roky učitele, deset let zástupce ředitele, studoval jsem specializační ředitelský kurz), ale realita je ještě barevnější. Kromě školy se 640 dětmi mám na starosti ještě čtyři  mateřské školy s 300 dětmi, pedagogických a provozních zaměstnanců je celkem více jak 110, školní jídelna a kuchyně vaří a vydává kolem tisíce jídel denně, dále je tu školní družina, školní klub, doplňková činnost…

Kromě toho, že dál zůstáváš učitelem, musíš být i metodikem, právníkem, diplomatem, psychologem, stavitelem, údržbářem, kuchařem, bezpečákem, účetním, ekonomem, lékařem, spisovatelem, řečníkem, dutou vrbou… Snažil jsem si udělat seznam věcí, které se mi za první rok povedly, a těch, které se nepovedly. Ten první je výrazně delší, takže myslím, že zvládám. Mám také velké štěstí na nejbližší spolupracovníky (myslím tím hlavně spolupracovnice, čeština už je holt taková ?), bez nich bych to nedal. Co mě trápí a s čím nemůžu nic dělat, jsou změny ve financování regionálního (základního) školství, tedy šetření ve všem a na všem. Co mi dělá velkou radost je, že vidím, jak se nám i přesto práce daří a že je ve škole dobrá parta a atmosféra.

Pamatuji si, že jsme jako žáci prvního stupně vzhlíželi k učitelům a především k vedení školy s velkou úctou. Platí to i dnes, nebo je pravda, že se autorita ze škol vytratila?


Jako žák prvního stupně jsem našeho ředitele zahlédl jedenkrát ročně vždy první školní den, na druhém stupni to bylo podobné. Já se snažím být s dětmi i kolegy častěji. Autorita kantorského řemesla jistě není tak vysoká, jako bývala za mých školních let, nebo jakou bychom si přáli. Ale musíme si uvědomit, že děti jsou přesným zrcadlovým odrazem toho, jak se doma a ve společnosti o školách a kantorech mluví. Takže tudy je z toho cesta ven. Další pohled na věc je, že už ve starém Řecku spílali učitelé žákům, že tohle za jejich mladších let nebylo ve škole možné, tak si vyber.

Na ZŠ J. K. Tyla jste hodně aktivní, běží u vás řada projektů, mezinárodní spolupráce, zavádíte nové tradice. Je to běžná praxe nebo jste spíše výjimkou?

Máte v rukávu nějakou novou akci? 
Snažíme se být aktivní školou. Letos jsme se přihlásili do nového projektu Nejlepší česká škola a dostali Cenu poroty. Tím jsme mohli reprezentovat Jihočeský kraj na celostátním finále v Českém Krumlově a celkově jsme skončili na devátém  místě v ČR. Jsme zapojeni aktivně do sítě Tvořivých škol, do budoucna chceme být Ekoškolou, dvacet let máme skvělý školní časopis, jedenáct  let školní parlament, osm let děláme ples školy, skončili jsme již třetí mezinárodní projekt spolupráce škol Comenius, díky kterým mohou naši kantoři cestovat po evropských školách, rozhlížet se a nasávat nové nápady a zkušenosti. To je myslím ve škole znát. Pořádáme sportovní kurzy (lyže, kola, voda), jazykové kurzy v přírodě, výtvarné a foto kurzy. Máme školní galerii, děláme výstavy s vernisážemi. Máme školní psycholožku. Také mateřské školky jsou velmi aktivní. Za tím vším stojí spousta práce všech kolem mě včetně předchozího ředitele Jaromíra  Hladkého.

Nově jsme například zavedli rozsvěcování vánočního stromu a vánoční jarmark, teď o letních prázdninách děláme příměstský tábor. Ale nechci si tady dělat reklamu, dobré zboží se snad chválí samo. A jestli jsme výjimka? Vážím si každého, kdo svojí práci dělá rád a dobře (ať je to práce jakákoliv), všechny písecké školy včetně té naší patří rozhodně k těm aktivnějším. 



Stejně jako já, ani ty nepocházíš z Protivína. Vyrůstal jsi ve Vodňanech, žiješ již dlouho v Protivíně, pracuješ v Písku. Je něco mezi těmito městy, co se dá srovnávat?


Ve Vodňanech jsem prožil 23 let, v Protivíně bydlím 16 let, v Písku jsem studoval gymnázium, byl na vojně a teď 15 let pracuji na Tylovce. Všechna města mi přirostla k srdci, cítím se v nich dobře, jsou to krásná historická města, přitom do přírody jen pár kroků. Navíc rodiče a sestra s rodinou bydlí ve Vodňanech, bratr s rodinou v Písku, takže mám pořád z první ruky přehled, kde se co děje. Jen pro vodňanské už jsem „ten z Protivína", pro protivínské stále ještě „ten chytrej z Vodňan", zatím netuším, jak se mi říká v Písku, ale vím, že když ve škole vymyslím něco nepopulárního, tak se tomu říká „kocovina". 
 

 Písek má trochu jinou úroveň než Vodňany a Protivín, ale když už ses zeptal, v Písku se mi líbí větší možnost kulturního a společenského vyžití, více pracovních příležitostí, možnost nakupování a dalších služeb a aktivní zapojení občanů do života ve městě, taková ta občanská společnost. Na malém městě zase k sobě mají lidé blíž. Abych to odlehčil, v Písku je nejstarší most, v Protivíně máme pivovar a krokodýly, ve Vodňanech ryby. Jak jsem psal výše, je to srovnávání nesrovnatelného.

Jsi velký příznivec geocachingu. Jak ses k této zálibě dostal a co se ti na ní nejvíce líbí?


Nevím, zda všichni ví, co to geocaching je. V krátkosti je to hledání (lovení) tzv. pokladů, plastových schránek se sešitkem, v přírodě či ve městě pomocí GPS přístroje. Když najdeš, podepíšeš se, později zapíšeš nález i na internet. Nutno podotknout, že keše jsou většinou na zajímavých místech, na místech, o kterých často nikdo neví, na místech se zajímavým příběhem. My sami si říkáme „kačeři" ale ve znaku máme ještěrku, pak se v tom vyznej. Je to vlastně takové zpestření turistiky nebo něco jako moderní šipkovaná.

Dostal jsem se k tomu před pěti lety úplnou náhodou. Kluci našli v platanové aleji v Protivíně jednu špatně ukrytou krabičku, a naštěstí v ní byl popis co a jak. Pak jsem se dostal k časopisu ABC, kde bylo více informací, zkusil jsem to napřed jen s mapou a buzolou, chytlo mě to a drží pořád. Líbí se mi na tom spousta věcí. Vytáhne nás to do přírody (na kola, pěšky, na lodi) a na výlety, často luštíme složité rébusy a zapeklitosti, máme spoustu nových známých, objevili jsme stovky krásných míst… Několik desítek krabiček jsem i založil (kromě Protivína i ve Vodňanech a Písku) a mám obrovskou radost, že za nimi přijíždí desítky spokojených lidí a poznávají tak místa, které máme všichni rádi. Prostě samé klady a pozitiva. Také se mi na tom líbí, že si každý najde v geocaching vlastní rozměr, jeden loví jen městské, jeden jen ty na horách, další za nimi jezdí vlakem, někdo běhá po nocích… Čas od času se sice objeví v bulváru pseudokauza typu „hledal a zemřel", ale ujišťuji všechny, že neznám lepší a bezpečnější zábavu pro dospělé a děti.

Máš nějakou životní vizi? Kam bys chtěl dále směřovat v osobním a pracovním životě?

Něco jako heslo přilepené nad postelí či nad pracovním stolem nemám, ale snažím se chovat tak, abych se nemusel stydět sám před sebou. To úplně stačí. Chci být ředitelem parťákem, náročným a lidským zároveň, chci aby naši bývalí absolventi vodili časem děti zpět do naší školy (neznám lepší ocenění kvality), chci mít čas na rodinu, kamarády a na záliby, chci pomáhat lidem kolem sebe v místě, kde bydlím, a chci, aby z mých dětí vyrostli slušní pracovití lidé. Je toho dost, ne?

ŽIVOTOPIS
Pavel Koc se narodil 28. 2. 1973 ve Strakonicích. Základní školu absolvoval ve Vodňanech, gymnázium v Písku. Je absolventem Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích s aprobací anglický jazyk- biologie pro základní a střední školy. Od srpna 2011 je ředitelem Základní školy Josefa Kajetána Tyla a Mateřské školy Písek. S rodinou bydlí v Protivíně, má dva syny (11 a 16 let). Již 6 let působí v zastupitelstvu města jako nezávislý kandidát. Je zakládajícím členem občanského sdružení Společnost pro rozvoj Protivína. Mezi jeho koníčky patří geocaching, plavání, cykloturistika, knihy, rocková a punková hudba a zahrada.

Protivín – Jak název rubriky napovídá, ti, kteří se v ní objevují, si otázky předávají jako štafetový kolík. Dnes na otázky  Jiřího Morávka z Protivína odpovídá ředitel Základní školy J. K. Tyla Písek a také  Protivíňák   Pavel Koc.
Je to poměrně nedávno, co ses stal ředitelem velké písecké základní školy. Navíc jsi v Písku jedním z nejmladších ředitelů. Jak novou roli zvládáš?
Tak to není otázka jen pro mě, musel by ses zeptat kolegů a dalších spolupracovníků, dětí, rodičů, zřizovatele, školské rady, kolegů ředitelů… V každém případě je to dřina. Sice jsem tušil, do čeho jdu (dělal jsem čtyři roky učitele, deset let zástupce ředitele, studoval jsem specializační ředitelský kurz), ale realita je ještě barevnější. Kromě školy se 640 dětmi mám na starosti ještě čtyři  mateřské školy s 300 dětmi, pedagogických a provozních zaměstnanců je celkem více jak 110, školní jídelna a kuchyně vaří a vydává kolem tisíce jídel denně, dále je tu školní družina, školní klub, doplňková činnost… Kromě toho, že dál zůstáváš učitelem, musíš být i metodikem, právníkem, diplomatem, psychologem, stavitelem, údržbářem, kuchařem, bezpečákem, účetním, ekonomem, lékařem, spisovatelem, řečníkem, dutou vrbou… Snažil jsem si udělat seznam věcí, které se mi za první rok povedly, a těch, které se nepovedly. Ten první je výrazně delší, takže myslím, že zvládám. Mám také velké štěstí na nejbližší spolupracovníky (myslím tím hlavně spolupracovnice, čeština už je holt taková ?), bez nich bych to nedal. Co mě trápí a s čím nemůžu nic dělat, jsou změny ve financování regionálního (základního) školství, tedy šetření ve všem a na všem. Co mi dělá velkou radost je, že vidím, jak se nám i přesto práce daří a že je ve škole dobrá parta a atmosféra.
Pamatuji si, že jsme jako žáci prvního stupně vzhlíželi k učitelům a především k vedení školy s velkou úctou. Platí to i dnes, nebo je pravda, že se autorita ze škol vytratila?
Jako žák prvního stupně jsem našeho ředitele zahlédl jedenkrát ročně vždy první školní den, na druhém stupni to bylo podobné. Já se snažím být s dětmi i kolegy častěji. Autorita kantorského řemesla jistě není tak vysoká, jako bývala za mých školních let, nebo jakou bychom si přáli. Ale musíme si uvědomit, že děti jsou přesným zrcadlovým odrazem toho, jak se doma a ve společnosti o školách a kantorech mluví. Takže tudy je z toho cesta ven. Další pohled na věc je, že už ve starém Řecku spílali učitelé žákům, že tohle za jejich mladších let nebylo ve škole možné, tak si vyber.
Na ZŠ J. K. Tyla jste hodně aktivní, běží u vás řada projektů, mezinárodní spolupráce, zavádíte nové tradice. Je to běžná praxe nebo jste spíše výjimkou? Máte v rukávu nějakou novou akci?
Snažíme se být aktivní školou. Letos jsme se přihlásili do nového projektu Nejlepší česká škola a dostali Cenu poroty. Tím jsme mohli reprezentovat Jihočeský kraj na celostátním finále v Českém Krumlově a celkově jsme skončili na devátém  místě v ČR. Jsme zapojeni aktivně do sítě Tvořivých škol, do budoucna chceme být Ekoškolou, dvacet let máme skvělý školní časopis, jedenáct  let školní parlament, osm let děláme ples školy, skončili jsme již třetí mezinárodní projekt spolupráce škol Comenius, díky kterým mohou naši kantoři cestovat po evropských školách, rozhlížet se a nasávat nové nápady a zkušenosti. To je myslím ve škole znát. Pořádáme sportovní kurzy (lyže, kola, voda), jazykové kurzy v přírodě, výtvarné a foto kurzy. Máme školní galerii, děláme výstavy s vernisážemi. Máme školní psycholožku. Také mateřské školky jsou velmi aktivní. Za tím vším stojí spousta práce všech kolem mě včetně předchozího ředitele Jaromíra  Hladkého. Nově jsme například zavedli rozsvěcování vánočního stromu a vánoční jarmark, teď o letních prázdninách děláme příměstský tábor. Ale nechci si tady dělat reklamu, dobré zboží se snad chválí samo. A jestli jsme výjimka? Vážím si každého, kdo svojí práci dělá rád a dobře (ať je to práce jakákoliv), všechny písecké školy včetně té naší patří rozhodně k těm aktivnějším. 

Stejně jako já, ani ty nepocházíš z Protivína. Vyrůstal jsi ve Vodňanech, žiješ již dlouho v Protivíně, pracuješ v Písku. Je něco mezi těmito městy, co se dá srovnávat?
Ve Vodňanech jsem prožil 23 let, v Protivíně bydlím 16 let, v Písku jsem studoval gymnázium, byl na vojně a teď 15 let pracuji na Tylovce. Všechna města mi přirostla k srdci, cítím se v nich dobře, jsou to krásná historická města, přitom do přírody jen pár kroků. Navíc rodiče a sestra s rodinou bydlí ve Vodňanech, bratr s rodinou v Písku, takže mám pořád z první ruky přehled, kde se co děje. Jen pro vodňanské už jsem „ten z Protivína“, pro protivínské stále ještě „ten chytrej z Vodňan“, zatím netuším, jak se mi říká v Písku, ale vím, že když ve škole vymyslím něco nepopulárního, tak se tomu říká „kocovina“. 
  Písek má trochu jinou úroveň než Vodňany a Protivín, ale když už ses zeptal, v Písku se mi líbí větší možnost kulturního a společenského vyžití, více pracovních příležitostí, možnost nakupování a dalších služeb a aktivní zapojení občanů do života ve městě, taková ta občanská společnost. Na malém městě zase k sobě mají lidé blíž. Abych to odlehčil, v Písku je nejstarší most, v Protivíně máme pivovar a krokodýly, ve Vodňanech ryby. Jak jsem psal výše, je to srovnávání nesrovnatelného.
Jsi velký příznivec geocachingu. Jak ses k této zálibě dostal a co se ti na ní nejvíce líbí?
Nevím, zda všichni ví, co to geocaching je. V krátkosti je to hledání (lovení) tzv. pokladů, plastových schránek se sešitkem, v přírodě či ve městě pomocí GPS přístroje. Když najdeš, podepíšeš se, později zapíšeš nález i na internet. Nutno podotknout, že keše jsou většinou na zajímavých místech, na místech, o kterých často nikdo neví, na místech se zajímavým příběhem. My sami si říkáme „kačeři“ ale ve znaku máme ještěrku, pak se v tom vyznej. Je to vlastně takové zpestření turistiky nebo něco jako moderní šipkovaná. Dostal jsem se k tomu před pěti lety úplnou náhodou. Kluci našli v platanové aleji v Protivíně jednu špatně ukrytou krabičku, a naštěstí v ní byl popis co a jak. Pak jsem se dostal k časopisu ABC, kde bylo více informací, zkusil jsem to napřed jen s mapou a buzolou, chytlo mě to a drží pořád. Líbí se mi na tom spousta věcí. Vytáhne nás to do přírody (na kola, pěšky, na lodi) a na výlety, často luštíme složité rébusy a zapeklitosti, máme spoustu nových známých, objevili jsme stovky krásných míst… Několik desítek krabiček jsem i založil (kromě Protivína i ve Vodňanech a Písku) a mám obrovskou radost, že za nimi přijíždí desítky spokojených lidí a poznávají tak místa, které máme všichni rádi. Prostě samé klady a pozitiva. Také se mi na tom líbí, že si každý najde v geocaching vlastní rozměr, jeden loví jen městské, jeden jen ty na horách, další za nimi jezdí vlakem, někdo běhá po nocích… Čas od času se sice objeví v bulváru pseudokauza typu „hledal a zemřel“, ale ujišťuji všechny, že neznám lepší a bezpečnější zábavu pro dospělé a děti.
Máš nějakou životní vizi? Kam bys chtěl dále směřovat v osobním a pracovním životě?
Něco jako heslo přilepené nad postelí či nad pracovním stolem nemám, ale snažím se chovat tak, abych se nemusel stydět sám před sebou. To úplně stačí. Chci být ředitelem parťákem, náročným a lidským zároveň, chci aby naši bývalí absolventi vodili časem děti zpět do naší školy (neznám lepší ocenění kvality), chci mít čas na rodinu, kamarády a na záliby, chci pomáhat lidem kolem sebe v místě, kde bydlím, a chci, aby z mých dětí vyrostli slušní pracovití lidé. Je toho dost, ne?

Autor: Redakce

17.7.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Vzdělávání a školství - Vzdělávání a školství Učitel základní školy 26 020 Kč

Učitelé na 1. stupni základních škol UČITEL/KA NA 1. STUPNI ZŠ. Požadované vzdělání: vysokoškolské. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 26020 kč, mzda max. 33930 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: PP na dobu určitou 1 rok s možností prodloužení, Požadujeme vzdělání dle zákona č. 563/2004 o pedagogických pracovnících., První kontakt: Mgr. Monika Bardová tel. 724 520 411.. Pracoviště: Základní škola chyšky, 398 53 Chyšky. Informace: Monika Bardová, +420 724 520 411.

Služby - Služby Uklízeč, uklízečka 14 500 Kč

Uklízeči a pomocníci v ubytovacích a vzdělávacích zařízeních POKOJSKÁ. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 14500 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Pracovní poměr na dobu určitou 1 rok s možností prodloužení., - pracovní doba 6.00-14.30 (1xza 14 dní So, Ne dle rozpisu), - pracovní náplň: úklid pokojů, chodeb, společných prostor. Pracoviště: Lázně hotel vráž s.r.o. -, 398 32 Vráž u Písku. Informace: Martina Kučerová, +420 382 737 112.

Doprava a logistika - Doprava a logistika Skladník 20 500 Kč

Skladníci, obsluha manipulačních vozíků SKLADNÍK - PRACOVNÍK EXPEDICE. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Třísměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 20500 kč, mzda max. 23000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: POŽADUJEME : , Vzdělání SŠ/SOU , Znalost práce na PC, Ochotu pracovat v třísměnném provozu, Praxe v oboru výhodou, Znalost SAP výhodou, NÁPLŇ PRÁCE:, Fyzický i účetní příjem hotové výroby do skladu, Příprava expedice dle požadavku zákazníka, Kontrola expedic, Řízení parku přebalování, Práce v programu SAP, NABÍZÍME:, Zaměstnání ve stabilní společnosti s neustálým růstem - 22 let v ČR, Pracovní poměr na dobu neurčitou, 5 týdnů dovolené a další volno nad rámec ZP, Příplatky až 4 000Kč měsíčně - dle kolektivní smlouvy a zákoníku práce, 13.mzda, Docházkový benefit - 16 000Kč ročně, Příspěvek na penzijní a životní pojištění - min. 1 200Kč měsíčně, Příspěvky na rekreaci, sport, zdraví a kulturu (cafeterie) - min. 4 000Kč ročně, Stravování přímo v závodě (20-30Kč menu). Pracoviště: S. n. o. p. cz a.s. - pracoviště, U Vodárny, č.p. 1506, 397 01 Písek 1. Informace: Vendula Kalábová, +420 382 901 301.

Gastronomie - Gastronomie Kuchař/pizzař 25 000 Kč

Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři KUCHAŘ/KA. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Turnusové služby, úvazek: . Mzda min. 25000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Požadujeme: vyučení v oboru, Pracovní doba: turnusové směny dle rozpisu směn vč. sobot a nedělí (neděle 1x za 14 dní)., Vhodné i pro absolventy., Nabízíme: obědy zdarma., První kontakt p. Kašper tel. 774 08 00 67.. Pracoviště: Středověká krčma, Hradišťská, č.p. 326, 397 01 Písek 1. Informace: Jakub Kašper, +420 774 080 067.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Do loveckého zámku Ohrada na Hluboké se sjeli myslivci. Nejen oni si tu celou sobotu mohli užívat Národní myslivecké slavnosti. Jedním z vrcholů bylo Mistrovství republiky ve vábení jelenů.
44

OBRAZEM: Myslivci předvedli na Ohradě hlasy jelenů, srnek i myší

Sobotní historický kostýmovaný průvod prošel Českým Krumlovem na 32. Slavnostech pětilisté růže.
141

OBRAZEM: Hlavní historický průvod slavností růže byl velkolepý

Písečtí si připomněli výročí bitvy u Zborova

Písek - Na Mírovém náměstí se ve čtvrtek 21. června uskutečnila pietní akce k připomínce 101. výročí bitvy u Zborova.

OBRAZEM: Muzeum Mirovicka v Pohoří otevřelo další expozice

Pohoří (obec Mišovice) – Nová sezona muzea Mirovicka byla otevřena v sobotu 23. června.

Děti v Sepekově se loučily s mateřskou školou

Sepekov - Budoucí prvňáčci se přišli do obřadní síně Úřadu městyse Sepekov ve středu 20. června slavnostně rozloučit se svojí mateřskou školou.

Krásné ženy z Argentiny, Nigérie a Evropy. Vyberte nejhezčí fanynku skupiny D

Fotbalové mistrovství světa v Rusku neprovázejí jen nádherné útočné akce a góly, ale i krásné ženy na tribunách či ve fanzónách. Do konce června vám budeme nabízet nejsympatičtější fanynky týmů z každé skupiny. Můžete hlasovat pro vaši favoritku, vítězky pak postoupí do finále, v němž se „utkají“ o pomyslný titul Miss šampionátu.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT