Eva Hroudová s dcerou Natálií žije v Táboře v panelovém domě na Pražském sídlišti, věnuje jí veškerý volný čas a denně se spolu učí, cvičí, vaří, a tak pořád dokola. Deník se zajímal o jejich životní příběh.

Bez Karličky se neobejde

Dívka s diagnózou těžká idiopatická skolióza smí odložit ortopedickou pomůcku, které dala i jméno Karlička, jen na několik minut denně. Páteřní korzet, který je dělaný na míru a zdobí ho srdíčka, se stal jejím nerozlučným společníkem. Bohužel.

Natálka má ráda tvůrčí činnost. „Fotografuji, maluji, peču, vařím a pořád něco s mamkou tvořím. Chtěla bych jezdit na koni a vyrábět třeba něco z keramiky, jednou jsem to zkusila na výletě a hrozně mě to bavilo. Ale nemáme na to prostředky,“ říká. Její maminka Eva dodává, že všechny peníze navíc, kterých však není mnoho, přijdou na terapie, které nejsou levné.

Do školy jen na přezkoušení

Neztrácí však optimismus s dobrou náladu. Obě vedle sebe sedí na gauči a usmívají se. „Není to tak zlé, chodí za mnou na návštěvu kamarádi a my za nimi na hřiště, dřív jsem navštěvovala pohybové hry, bavil mě sport,“ pokračuje. „Ráda čtu a chodím do knihovny, hraju deskové hry,“ dodává dívenka.

Armádní vojákyně a letuška Lenka Růžková bojuje s agresivní formou rakoviny kůže
Letuška Lenka z Tábora může i díky vám léčit rakovinu v Německu. Je vděčná

Ve volných chvílích společně jezdí na výlety, navštěvují zoologické zahrady, protože mají rády procházky. „Má výborný prospěch. Aktuálně chodí do šesté třídy, každý půl rok absolvujeme přezkoušení, mimo jedné dvojky má samé jedničky,“ chlubí se Hroudová.

Pozvolna obě rozebírají svůj osud, během hovoru dochází spontánně i na slzy. Jezdí teď často (každé tři měsíce) na specializované spondylochirurgické pracoviště do pražské nemocnice Motol, které jim doporučil ortoped. „Celý život si říkáme, že když budeme na lidi hodní, tak se nám to vrátí. A ono se nám to moc nevrací,“ vypráví Eva.

Vlastní tělocvična i speciální oblečení

Během hovoru ukazují, jak cvičí speciální cviky na páteř přímo v obývacím pokoji. Mají zde malou posilovnu i masážní stolek. Natálka používá míč, bradla i pružiny několikrát za den. „Cvičení je jediná příležitost, kdy smí Natálka sundat krunýř, jinak v něm i spí. Dělají i speciální bezešvá trička, bohužel jen s krátkým rukávem, a tak jsem s dlouhým rukávem Natálce ušila,“ popisuje maminka Eva Hroudová.

Těžká idiopatická skolióza otočila samoživitelce Evě Hroudové a zejména její dceři Natálce z Tábora život naruby.Těžká idiopatická skolióza otočila samoživitelce Evě Hroudové a zejména její dceři Natálce z Tábora život naruby.Zdroj: Deník/Lenka PospíšilováNa poličce leží řada odborných knih týkající se Natálčina onemocnění. Léčení Dornovou metodou, spirální stabilizace páteře, šetrná terapie páteře a kloubů a další. „Kromě cvičení se věnujeme i masážím, dojíždíme na rehabilitace, plánujeme lázně, na které má Natálka od pojišťovny nárok,“ dodává Eva.

Diagnóza, která jim otočila svět vzhůru nohama, přišla ze dne na den, když jí bylo deset let. „Když jsme změnili pediatra, Natálčina nová lékařka si všimla špatného držení těla a poslala nás ke specialistovi na rentgen,“ popsala události asi před dvěma lety. Za skoliózu prý může rychlejší vývoj, růst a další faktory. „Tehdy ortoped zjistil hodnotu 25 °Cobba (pozn. redakce způsob měření skoliózy, který udává úhel, které svírají oba koncové obratle páteře), což není dobré,“ dodává Eva.

Skolióza postupovala rychle

Skolióza však postupovala rychle i přes doporučené sporty a rehabilitace. Stav se i přes urputnou snahu obou začal zhoršovat. „Byla znát progrese, až se stav dostal na současných 57 °Cobba. Pořídili jsme vitamínové doplňky, změnili stravovací návyky, intenzivně cvičíme i pětkrát denně, do toho učím Natálku doma, zkoušíme SM metodu (pozn. red. stabilizační a mobilizační systém podle doktora Richarda Smíška),“ shrnuje. Hledají terapeuty poblíž, podařilo se objevit specialisty v Soběslavi či Sezimově Ústí, aby nemusely dojíždět tak často do velkoměsta.

Diakonie ČCE opět připravila sbírku dárků pro děti, které vyrůstají v komplikovaném rodinném prostředí. V jižních Čechách bude 12 sběrných míst.
Krabice od bot budou pomáhat na Vánoce opět i v Jihočeském kraji

Eva navíc vyčerpáním a stresem také zkolabovala a skončila v péči lékařů. Nakonec kvůli dlouhodobé nemoci přišla i o práci. „Nespala jsem, jsem na všechno sama, byl to velký stres. To se podepsalo i na mém zdraví. Měla jsem gastroenteritidu a komplikace s ní spojené,“ konstatuje. Velkou pomocí by jí tak mohla být i nabídka práce z domova, protože kvůli Natálce a svým zdravotním omezením už nezvládne vykonávat plnohodnotné zaměstnání jako dříve. „Byla bych vděčná za nějaký poloviční úvazek nebo práci z domu, administrativu,“ říká s tím, že nikdy dlouho bez práce nebyla a ráda by se brzy vrátila mezi výdělečně činné.

Operaci si nepřeje

Lékaři jim jako končené východisko a rychlé řešení doporučili operaci, ale Natálka už má vlastní rozum a uvědomuje si i rizika. „Nechci ji do ničeho nutit, operace zarazí růst a nemusí nic vyřešit, nese s sebou velké riziko ochrnutí, protože jde o vrtání šroubů do páteře v blízkosti míchy,“ popisuje důvody. Už má vlastní rozum a vidí pokroky i jiných. „Chce to zkusit ještě nenásilnou formou,“ vysvětluje Eva Hroudová.

Doufají, že pomůže další cvičení a terapie a Natálka nebude muset na chirurgický zákrok. „Je reálná šance, když je ve vývinu, že se to ještě podaří vycvičit,“ tvrdí. Jelikož se ocitly ve špatné finanční situaci, požádaly také o pomoc v hmotné nouzi a příspěvek na imobilitu, dosud však nemají rozhodnutí.

Poslední možností sbírka

„Spoustu věcí se snaží člověk zvládnout sám, za těch dvanáct let jsme si zažily peklo, ale pořád jsem se bála požádat o pomoc. Už nevím, kde, komu říct, pomohly mi kamarádky, známí, ale teď jsem už neviděla jiné východisko než sbírku, buď to vyjde nebo ne,“ polemizuje nad svým rozhodnutím zveřejnit svůj příběh.

Založila tak s nadějí sbírku pro Natálku na Donio a doufá v zázrak a solidaritu ostatních. Když se podaří peníze vybrat, bude to pro samoživitelku a její dceru velká pomoc. Zaplatí z ní terapie a zužitkuje je do budoucna. „Přišly jsme o auto, rozbila se nám pračka, rok jsme šetřily, a nakonec mi darovala starší spotřebič kamarádka, dohnalo mě to její gesto až k slzám,“ říká Eva Hroudová.

Sbírku lze najít na webu Donio.cz pod názvem Pomoc Natálce s onemocněním páteře. Dosud přispělo jen několik dárců, cílová částka 96 tisíc korun by rodině posloužila na financování nákladných rehabilitací a případně pořízení automobilu na přepravu.

Váží si dnes každé pomoci a děkují všem, kdo se jim rozhodnou přispět i malou částkou. „Pomáhaly jsme druhým, ale samy jsme se bály o pomoc říci. Velmi všem děkujeme za podporu,“ vzkazují Eva a Natálka z Tábora.