Písecká skupina Inspiro vydala nedávno nové album nazvané Intimní zóna. Jaké písně z ní mají potenciál být hitem? A jak se druhá deska liší od první? Odpovídá člen kapely Tomáš Franců mladší.
Jak byste charakterizoval desku Intimní zóna ve třech slovech?
Dovolím si pět, ale jen tři jsou podstatná: Černá káva se smetanou v hlubším šálku.
Čím se vaše druhá deska liší od té první? Kam se kapela posunula za dobu od předchozího cd?
Kromě toho, že kapela je o dva roky starší, tak je nová deska podle mě vyzrálejší a kvalitněji nahraná. Hodně jsme také pracovali na aranžích, které jsou tvrdší a stylově různorodé. Hloubka textů, které skládá náš zpěvák, nejsou už tak niterné jako na minulé desce. Je v nich sice znát osobní výpověď, ale taková, že si v ní najde své každý, kdo umí naslouchat a obrátit pohled sám k sobě.
Jak jste dospěli k názvu Intimní zóna? Je deska hlubokou sondou do duší členů kapely?
Název Intimní zóna pochází od našeho zpěváka a textaře. Když ho budu zhruba citovat: „Každý máme svou intimní zónu, kterou si necháváme pro sebe. A každý ví, co se v ní ukrývá - vnitřní svět, kde je smutek i radost.” Texty jsou sice osobní, ale každý - včetně členů Inspira - se v nich může najít, když trochu chce.
Je složité pro kapelu, jako je Inspiro, která není komerčně atraktivní, sehnat vydavatele? Nebo jste cd vydali vlastním nákladem?
V dnešní době může každý, kdo má finance a trochu umu, nahrát a vydat CD. Rozdíl je jen v tom, zda osloví vydavatelství kapelu nebo kapela vydavatelství. V tom prvním případě to kapelu nestojí tolik z vlastní kapsy. Musím ale říci, že i bez zájmu a financí vydavatelství se dá udělat dobrá deska, dobré koncerty, rozhovory do novin a rádií. Největší odměnou jsou ale stejně lidé - naši známí a kamarádi, kteří přijdou na koncert nebo si koupí album.
Které písni z CD nejvíce věříte, že by se mohla prosadit do vysílání lokálních rádií a třeba se stát i hitem? A proč?
Myslím, že velice podařené písně jsou Nová víla, Intimní zóna a Bože chraň. Několik lidí mi řeklo, že při nich je „mrazí” - to je právě ten pohled do sebe sama. O hity totiž vůbec nejde, jde hlavně o ten každý malý „inspiro pocit.”
Uvažovali jste o tom, že byste třeba desku vydali jen po internetu? Mnoho lidí tvrdí, že cédéčko je mrtvé…
CD tvoří každá kapela jako celek, který si musíte pustit celé. Instantní a rychlé poslechy na internetu nemají ten náboj, jako když si sednete doma a zaposloucháte se v klidu do písničky za písničkou. Kromě toho po dlouhých letech poklesu prodeje klasických nosičů je tato oblast letos v celosvětovém měřítku opět na vzestupu. A ten náš pěkný malovaný booklet se při poslechu rozhodně prohlíží lépe v rukou než na monitoru počítače.
Kdo je autorem zajímavé obálky? A dostal autor zadání podle názvu desky nebo jste ji pojmenovali podle obalu?
Autorem maleb a názvu je náš zpěvák a textař František Poklop. Grafickou úpravu bookletu pak pro nás dělal náš kamarád a křitel CD Míra Lyga. Na závěr by rád popřál pěkný poslech, míň rychlosti v životě a víc pohledů do vlastních duší.