Proces velmi pečlivě sledují zejména odborní pracovníci Správ národních parků Bavorský les a Šumava. Pomáhají jim v tom mimo jiné fotopasti a také rozbory genetických vzorků. Rozsáhlé monitorování nyní přineslo nová zjištění. Region těchto dvou velkých přeshraničních chráněných území již nevyužívá jen jedna, ale dvě vlčí smečky. 

Na jaře fotopast v oblasti mezi německým Finsterau, které je nedaleko Knížecích Plání, a Srním na Klatovsku zachytila samici vlka s plnými mléčnými žlázami, což svědčilo o tom, že má mladé, v létě pak čtyři vlčata. Správci NP Šumava a Bavorský les tak věděli, že k divoké smečce, jejíž výskyt byl potvrzený před pěti lety, přibyla druhá.

Že jde o dvě smečky, a ne o jednu pohybující se na dvou místech, se potvrdilo i díky cvičenému psovi. „Pomocí stopování speciálně cvičeným psem a následnou stimulací vytím se podařilo prokázat přítomnost mláďat ve dvou vzdálených místech, což potvrdilo reprodukci a výskyt nejen původní, ale i další nové smečky,“ vysvětlil Aleš Vorel z České zemědělské univerzity, jenž se správci Šumavy a Bavorského lesa na výzkumu vlků spolupracuje. „Dalo se poznat, že v obou smečkách jsou přítomna i letošní mláďata.“

„Jedna vlčí rodina využívá hlavně lesy mezi Finsterau a Srní,“ vysvětluje ředitel Národního parku Bavorský les Franz Leibl. „Druhá smečka je stále více vidět mezi přehradou Frauenau a Železnou Rudou,“ dodává jeho český protějšek Pavel Hubený. Po prokázání prvních mláďat v roce 2017 je založení druhé smečky dalším výrazným mezníkem v populačním vývoji těchto divokých zvířat. Vlci na Šumavě, od svého vyhubení v minulosti, trvale znovu žijí od r. 2015, kdy se potvrdil výskyt jedné, nejméně sedmičlenné smečky. Důkazy o tom, že se narodila mláďata, měla správa národního parku v roce 2017. „Máme záznamy i o výskytu dalšího vlka či vlků v jižní části Šumavy, která už nesousedí s NP Bavorský Les,“ doplnil mluvčí NP Jan Dvořák. „V této oblasti se ale utvoření smečky nepotvrdilo.“