V nejbližších dnech již podle meteorologa Františka Vavrušky z Českého hydrometeorologického ústavu nemají mít případné bouřky v jižních Čechách takovou energii, jako v první polovině týdne. "Ještě v pátek a ojediněle v sobotu se mohou vyskytnout bouřky, ale neměly by být doprovázeny nebezpečnými jevy, jako jsou velmi silný vítr nebo kroupy," uvedl pro Deník František Vavruška a doplnil, že se mohou v kraji objevit i přeháňky.

Bouřky, které zasáhly region od pondělí do čtvrtka byly opakované kvůli tomu, že nad Českou republikou se nacházelo rozhraní velmi teplého vzduchu na východě (na Slovensku a v Maďarsku byly teploty přes 30 °C) a chladnějšího vzduchu v Německu. Rozhraní zůstávalo bez pohybu, proto se opakovaně vytvářely bouřky," vysvětlil František Vavruška s tím, že se nejedná z pohledu meteorologů o nic výjimečného.

Noční výjezd jihočeských hasičů na pomoc do zasažených oblastí Moravy včetně techniky.
Jihočeši pomáhají Moravě po tornádu, řada jich odjížděla už v noci

V nejbližších dnech očekávají meteorologové oteplování a ustávání srážek. V sobotu by ještě mohlo být více oblačnosti, ale postupně převáží slunečné počasí. V sobotu by nejvyšší teploty měly být 22 až 24 °C, v neděli 25 až 28 °C a v pondělí by mohly dosahovat až ke 30 °C. Změna počasí by mohla nastat v úterý, kdy by podle aktuálních modelů mohla přijít další fronta.

Meteoroložka Eva Kalná, vedoucí oddělení meteorologie a klimatologie českobudějovické pobočky Českého hydrometeorologického ústavu, pro Deník komentovala i případný výskyt tornád nebo jiných extrémních větrných jevů na jihu Čech.

Téměř 300 let starý majestátní strom šel 24. června k zemi. Z táborských Měšic zřejmě zmizí nadobro, je nebezpečný okolí.
VIDEO: Nad památkou lípou v Měšicích vynesla bouřka verdikt smrti

V Jižních Čechách se tornáda vyskytují podle Evy Kalné ojediněle, zpravidla se slabší intenzitou. Tornádo je speciální druh tromby, vzniká při bouřkách sestupně od základny oblaku směrem k povrchu země, které se musí alespoň jednou dotknout. Tornáda způsobují značné hmotné škody. "Častěji se u nás vyskytují vzdušné víry, které jsou někdy označovány jako rarášci či čertíci," uvedla Eva Kalná. Jedná se také o druh tromby, ale na rozdíl od tornáda vznikají vlivem termiky vzduchu odspodu zemského povrchu směrem vzhůru a mohou vznikat i za bezoblačného počasí.

Klimatoložka ale upozorňuje, že při bouřce dochází k jevům, kdy vítr hodně zrychluje. Například v noci ze středy na čtvrtek dosahoval vítr rychlosti na stanici v Temelíně 20 m/s (zhruba 70 km/h) a v Borkovicích 27,6 m/s (téměř 100 km/h). V bouřkových situacích nebo při přechodu front se mohou vytvořit podmínky pro to, aby vítr v nárazech měl velkou sílu a už od rychlosti 20,8 m/s je klasifikován jako vichřice.

Podle specializovaného webu Tornáda a jevy příbuzné na území České republiky, kde spolupracují Český hydrometeorologický ústav a Amatérská meteorologická společnost v posledních letech meteorologové z českobudějovické pobočky ČHMÚ dokumentovali například větrný jev, který se vyskytl ve večerních hodinách (přibližně okolo 20:35 SELČ) v neděli 23. září 2018 v rámci pásma konvektivních bouří na postupující studené frontě v katastrech obcí Bečice a Žimutice (cca 8 km východně od Týna nad Vltavou). Jev byl na základě zdokumentovaných škod následně klasifikován jako nezařazený větrný jev (nebyl zjištěn dostatek důkazů svědčících o výskytu tornáda). Vzhledem k pokročilé denní době, kdy již panovala tma, neexistuje bohužel žádný obrazový záznam průběhu samotného jevu. Doba trvání jevu byla odhadnuta na přibližně 10 minut. Nárazy větru v tu dobu dosáhly v nízkých polohách jihozápadních, středních a východních Čech a také v severní polovině Moravy hodnot 20-29 m/s, na horách místy 30-37 m/s.

Jak uvádí zmíněný web Tornáda… ve zprávách o způsobených škodách upoutala k tomuto datu pozornost informace o popadaných stožárech vysokého napěti a poškozených domech a lesních porostech na Rakovnicku. Terénní průzkum mezi obcemi Kněževes a Lišany provedli nezávisle na sobě skupiny z Czech Thunderstorm Research Association (CTRA) i Amatérské meteorologické společnosti (AMS). V západních Čechách upozornil na neobvyklý charakter škod v obci Horšov na Domažlicku Martin Čeněk z AMS, který provedl předběžnou dokumentaci hned druhý den po vichřici. S více než týdenním odstupem byl proveden další průzkum na lesních porostech nedaleko Týna nad Vltavou. Cílem všech výjezdů bylo ověřit, zda škody nemohla způsobit tornáda. V případě Horšova na Domažlicku byl na základě zdokumentovaných škod výskyt tornáda jednoznačně prokázán, stejně jako mezi obcemi Kněževes a Lišany na Rakovnicku.

Na Vltavotýnsku například vedle škod na lesních porostech v obci Předčice byla větrem zvednuta pračka nebo myčka stojící na zahradě, do výšky 2 m, na jiné zahradě nádrž plná vody. Mezi poli zmizela sklolaminátová autobusová čekárna.

Jak uvedli při hodnocení jevu na Vltavotýnsku meteorologové, kteří se podíleli na jeho zkoumání, s ohledem na zjištěný rozsah a prostorové rozložení škod způsobených větrem nelze jednoznačně usuzovat na výskyt tornáda. Zdokumentované škody netvoří souvislý pás, ale jsou rozptýlené na poměrně široké frontě, orientované pod velkým úhlem vůči směru postupu bouře. Většina škod je lokálně omezena (stromy polámané či poškozené na menších plochách). Ani charakter škod není jednoznačně tornádického charakteru (stromy položené v jednom směru). Žádné podané svědectví neobsahovalo foto či videodokumentaci průběhu samotného jevu, dotazovaní lidé popisovali jen náhlé setmění - náhle nebyly vidět hvězdy ani Měsíc (2 dny před úplňkem), byl slyšitelný hukot větru, zvedl se prach. Škody větrem byly tedy nejspíše způsobeny buď húlavou na čele postupujícího pásma bouřek (squall line) nebo microbursty v jejím rámci. Případ zůstává klasifikován jako nezařazený větrný jev.

Na zkoumání jevu na Vltavotýnsku se podíleli:

Terénní průzkum: RNDr. Eva Plášilová, Mgr. Daniel Maňhal, ČHMÚ, za spolupráce Ing. Jana Chlaně z Žimuticka, Petr Augustin,

Rozbor a zhodnocení: RNDr. Jan Sulan, RNDr. Eva Plášilová, ČHMÚ

Zpracování pro web Tornáda…: Tomáš Prouza,