Studie byla předmětem místy i bouřlivé diskuse nejen mezi obyvateli této lokality. Připomínky občanů byly z velké části do studie zapracovány a Písek začal hledat dotační titul hned z několika zdrojů. Dosud však žádný vhodný nebyl vypsán.
Studie však v koši neskončí. Bude využita při postupných úpravách veřejné zeleně z rozpočtu města. „Ještě letos na podzim začne v souladu se záměry studie úprava a dosadba stromů, keřů a další zeleně. S kácením stromů zatím nepočítáme. „Musíme ale prověřit zdravotní stav stříbrných smrků, které byly vážně zasaženy loňským suchem," informoval vedoucí odboru životního prostřední MÚ Písek Miloslav Šatra.
Zatím se nebudou upravovat chodníky a cesty, protože jde o finančně náročné akce. „Musí se také ještě vyřešit správné směřování chodníčků," upřesnil vedoucí oddělení rozvoje MÚ Jan Venclík.
Pokud ani v dalším období nebude vypsán vhodný dotační titul Ministerstvem životního prostředí nebo Ministerstvem pro místní rozvoj, bude se zeleň v parku upravovat podle stavu rozpočtu města.
Zpracovatelé studie se snažili reagovat na připomínky a návrhy občanů, včetně těch, které obsahovala petice obyvatel.
Park na Husově náměstí v Písku vznikl na počátku 20. století. Historická podoba uspořádání je zřejmá již z mapy z roku 1912. Dokládá tvarování pěších cest a zelených ploch, které se dochovalo až do současnosti.
Byly mimo jiné přehodnoceny stromy původně určené ke kácení. Některé budou proti původnímu návrhu zachovány, příkladem je moruše nebo lípa v severní části parku. „Bude však nutné tyto stromy pravidelně monitorovat," upozornil Miloslav Šatra. „Jsem ráda, že architekti velmi výrazně doplnili záhonové výsadby, hlavně směrem k severní části parku. Zároveň věřím, že tuto výsadbu nezničí vandalové," uvedla Hana Komínková, jedna z obyvatelek této lokality.
Hodně se diskutovalo o parkování. V severní části parku by mělo být čtrnáct míst pro auta. „Pokud by se měl počet parkovacích míst zvýšit, bylo by to na úkor zeleně," připomněla při veřejném projednávání jedna ze spoluautorek studie, písecká architektka Laura Jablonská.
Oproti původnímu návrhu se rozšířily travnaté plochy a účastníci veřejného projednávání měli příležitost vidět příklady trvalkových záhonů, jak budou vypadat v různých ročních obdobích. Nově byly na základě připomínek obyvatel navrženy stromy k výsadbě, například je to skupina borovic, jejich konkrétní druhy však studie neřeší. Park na Husově náměstí revitalizaci, byť postupnou, již nutně potřebuje. V minulosti se tady dělaly minimální zásahy. Na počátku devadesátých let prošel park „kosmetickou" úpravou. V centrálním prostoru vznikla kruhová besídka s treláží pro popínavou zeleň ohraničená dřevěnými lavicemi na dlážděném soklu.
V roce 2006 byl v parku odhalen památník politickým vězňům. Nedaleko něj byl loni usazen kámen připomínající výročí upálení Mistra Jana Husa.
Za zmínku ještě stojí určitě dvě skutečnosti: 7. března 1920 byla v severní části parku na oslavu sedmdesátých narozenin prezidenta T. G. Masaryka vysazena lípa. V prostoru parku byla dříve rovněž umístěna socha Marie Zlatníkové nazvaná Žena s kočkou zapůjčená Národní galerií v Praze. Ta byla vrácena a připomíná ji pouze betonový podstavec u parkové cesty
