Z nemějické návsi na vrchol hory Tábor (Burkováku) si každý rok přesně 5. července udělá výšlap mnoho místních i přespolních. Cesta nahoru měří jen něco přes 800 m, přesto se všichni těší, až na vrcholu zasednou do stínu lesa a dají si něco k pití… Od letoška je tomu ovšem jinak. Díky malému broučkovi jménem lýkožrout smrkový a vichřici, která se čas od času ukáže i u Nemějic, zůstal vršek Burkováku témeř bez stinného místa. Stín vystřídala vyhlídka do krajiny, kterou les předtím ukrýval. Před více než 600 lety se na tomto vrchu konalo velké shromáždění stoupenců Husova učení. Uvádí se, že jich zde mělo být téměř 42 tisíc. My jsme si tuto husitskou událost připomněli za svitu slunce, doprovodu kapely Malafinka a s občerstvením od obecního úřadu Slabčice proti dávné minulosti jen v komorním počtu přibližně 150 účastníků. Na vrcholu po nás zůstala čerstvě zasazená lípa. Hned vedle té, kterou minulý týden přemohla vichřice. Abychom na tomto mystickém sluncem vyprahlém místě zachovali alespoň nějaký lesní porost, přesunuli jsme z bezpečnostních důvodů tradiční pečení buřtů k hasičské klubovně v Nemějicích.

Alena Lišková