Tento obraz patří mezi nejvýznamnější díla evropského realismu. „Malíř na něm zachytil vzpomínku na sebevraždu svého přítele výtvarníka  Josefa Wehleho. Do potemnělého  interiéru  umístil  oběšence malovaného zezadu a pod něj skupinku žen, které oběšence pomlouvají místo toho, aby provaz odřízly. O několik let později Pinkas kvůli prodeji obraz přemaloval," uvedla Kristýna Brožová, externí kurátorka Národní galerie v Praze.

Tajemství přemalby se podařilo odkrýt až po více než sto padesáti letech za pomoci rentgenu. „Oběšenec z obrazu zmizel a zůstala po něm pouze symbolická oprátka položená na proutěném koši," dodala Kristýna Brožová.

Mimořádná krátkodobá výstava Pinkasova obrazu se může konat díky vstřícnému přístupu Alšovy jihočeské galerie a jejího ředitele Aleše Seiferta. V Rytířském sále Prácheňského muzea  návštěvníci uvidí nejen obraz, ale také restaurátorskou  dokumentaci. Školní skupiny si mohou požádat  v oddělení muzejní pedagogiky o speciální výklad k obrazu. Více podrobnosti k obrazu a jeho historii se zájemci dozvědí  ve  čtvrtek 26. listopadu.  V přednáškovém sále muzea se od 16 hodin uskuteční přednáška Kristýny Brožové a Adama Hnojila.

Prácheňské muzeum  i nadále počítá s krátkodobými výstavami  a vybírá skutečné lahůdky. Ředitel muzea Jiří Prášek k tomu říká: „Ještě       v prosinci bychom si rádi do výstavy   o zimních sportech na Písecku zapůjčili od Kateřiny Neumannové zlatou olympijskou medaili. Uvažujeme o kopii císařské koruny Karla IV.,  stále jednáme s Náprstkovým muzeum o egyptské mumii 
a ve hře je originál Nobelovy medaile akademiku Heyrovskému."