Kliknutím zvětšíteNejvětším restaurátorským počinem loňského roku byla první fáze renovace Krýzových jesliček – největšího lidového mechanického betlému na světě, která potrvá několik let. Rukama restaurátorů loni prošla také halenka Emy Destinnové, velký soubor nebeklíčů či uhlová kresba bitevní vřavy malíře Jana Autengrubera.
Jen obnova světového unikátu zapsaného v Guinnessově knize rekordů v roce 2017 stála 250 tisíc korun, část nákladů pokryl grant Jihočeského kraje. „Loni se podařilo obnovit téměř polovinu figurek. Zajímavé je, že restaurátorky objevily pod současnou barevnou vrstvou původní polychromii, která byla mnohem barevnější a v detailech propracovanější. Zásahy za minulého režimu jesličkám příliš neprospěly,“ vysvětlila etnografka muzea Alexandra Zvonařová.
Ze složitého mechanismu konzervátoři muzea opravili zhruba jednu pětinu. Pohyblivý systém jindřichohradecký punčochářský mistr Tomáš Krýza sestavoval ze všeho, co doma našel včetně špulek od nití či válečku na nudle. „Nyní nastává složitá etapa, kdy se věnujeme pohyblivým figurkám a musí se propojit práce výtvarníků a mechaniků,“ přiblížila Zvonařová. Renovace potrvá po jednotlivých etapách ještě dva až tři roky, ale pro návštěvníky se jesličky neuzavřou. Zájemci naopak mají jedinečnou příležitost nahlédnout pod pokličku konzervátorům.
Restaurátorka také loni opravila halenku Emy Destinnové, jíž je zasvěcena jedna z expozic muzea na Balbínově náměstí. Muzeum ji o rok dříve koupilo z pozůstalosti paní Spilkové, která ji dostala od své přítelkyně Marie Nedbalové, manželky hudebního skladatele Oskara Nedbala. Na návštěvě u Nedbalů operní diva blůzku pravděpodobně zapomněla.
Obnovy se dočkal i velký soubor nebeklíčů, které byly vystaveny na rozsáhlé výstavě uspořádané k 220. výročí založení Landfrasovy tiskárny. „Nejpůsobivějšími exponáty byly nebeklíče v kovové vazbě zdobené štrasem, která patří k jihočeským unikátům první poloviny 19. století. Restaurovány byly také některé jedinečné exponáty, které byly zároveň digitalizovány nebo se jejich digitalizace předpokládá v následujících letech. Sem patří například soubor rukopisů z 18. století s přímou vazbou na náš region nebo některé zajímavé staré tisky,“ uvedla odborná knihovnice a správkyně sbírkového knižního fondu muzea Štěpánka Běhalová.
Vloni také nechalo Muzeum Jindřichohradecka z vlastních finančních prostředků komplexně restaurovat a následně za finanční podpory MK ČR také digitalizovat unikátní svazek německy tištěného titulu Křesťanský rok z pera Nicolase Le Tourneux tištěný v roce 1733 v pražské Labounově tiskárně v Karolinu. Zmíněná kniha obsahuje v pěti dílech 133 ilustrací. Jejich výjimečná úroveň je unikátním dokladem rytecké práce Michaela Jindřicha Rentze (1698-1758), umělce a ilustrátora evropského formátu působícího v Čechách. Mezi ilustracemi vynikají motivy s vyobrazením narození Páně, útěku do Egypta, vraždění neviňátek a klanění Tří králů.
„V roce 2017 byla rukou pražské restaurátorky Mileny Vanišové zhodnocena velkoformátová uhlová kresba bitevní vřavy, které bylo nedávno přiznáno autorství akademického malíře Jana Autengrubera a která pravděpodobně vznikla v roce 1918 na zakázku pro maďarský pěší pluk působící v Jindřichově Hradci,“ popsal historik umění muzea Jakub Valášek. Kresba prošla celkovým restaurováním, při němž došlo na vyčištění, podlepení speciálním papírem, k nové adjustaci napnutím na speciálně upravení blind rám a zakrytí plexisklem do jednoduchého černého rámu. Nakonec se kresba stala dominantou hned dvou loňských výstav: Inter arma silent musae? a Jindřichohradecká zastavení Jana Autengrubera.
Marie Hazuková
6
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
