Rozhodnutím ministra kultury Lubomíra Zaorálka byl loni most přes Orlík ušetřen zbourání kvůli modernizaci vlakové tratě Tábor – Ražice. Stát jej nyní prostřednictvím majitele Správy železnic může bezúplatně převést na nového majitele, jenže vedení kraje ani města Písek o památku - kdysi druhý nejvyšší most v Rakousku-Uhersku, neměly od loňského března zájem kvůli finanční náročnosti převzetí, opravy a provozu. Nikdo z reginálních politků dosud nenašel možnost, jak opravu mostu a jeho provoz financovat z prostředků státu či Evropské unie.

Spojení se světem

O záchranu mostu a jeho převzetí do vlastnictví se loni na podzim přihlásil spolek Viadukt, jehož představitelem je Igor Kovačević (1973), architekt z Bosny. Ten sem počátkem 90. let přišel, aby se vyhnul válce v bývalé Jugoslávii, vystudoval zde ČVUT a je i zakládajícím členem Centra pro středoevropskou architekturu.

„Most je významné technické dílo člověka, a pro mě, který pocházíí z města Brčko v Bosně a Hercegovině, byl most vždy spojením se světem. Když se řekne Bosna, každý si vybaví zbouraný Starý most v Mostaru, který je obrazem tragédie naší války v 90. letech. Jsem architekt a mám mosty rád, protože vím, že mosty mají lidi spojovat, a ne rozdělovat. Zachráněný most v Červené se může stát destinací i cílem. Když jsme před 10 lety začínali s aktivitami kolem Negrelliho viaduktu v Praze, první reakce ostatních byly, že to nejde. Dnes je opraven, máme dohodu s památkáři ohledně života pod oblouky k využívání prostor ke kulturní, kreativní a obchodní činnosti,“ říká.

Železniční most přes Orlík u Červené nad Vltavou byl prohlášen za kulturní památku.
Most přes Orlík k zemi nepůjde, ministerstvo ho prohlásilo za kulturní památku

„Most přes Orlík se dostal do patové situace, kdy na jedné straně byl veřejný zájem majitele, čili Správy železnic, která už ale ke své činnosti most nepotřebuje. A na druhé straně byl veliký zájem veřejnosti, aby se zachoval. Díky petici Karla Holla a jeho přátel se podařilo most znovu zapsat na seznam kulturních památek. Naším cílem je vytvořit z něj turistickou destinaci pro návštěvníky Milevska a Písecka,“ pokračuje Igor Kovačević. Upozorňuje, že most nemá jinou přístupovou cestu než pozemky Správy železnic, určené k dopravě, a soukromé pozemky. "S jejich majiteli budeme o spolupráci jednat,“ dodává Igor Kovačević a slibuje, že díky dobrovolníkům připraví projekt až do úrovně stavebního povolení a realizační dokumentace. Další etapy budou finančně vázány na soukromé subjekty a veřejné zdroje.

Příliš hodně peněz

Vedení Písku, blízko něhož se most nachází, o novou kulturní památku nemělo zájem. „Písek spravuje na svém katastru několik mostů, lávek, o které se musí starat. Z nich některé již opravil a u dalších se připravují rekonstrukce,“ říká starostka Eva Vanžurová. „Vždy se jedná o akce s vysokými finanční náklady, takže most v Červené nemůžeme a nebudeme přebírat do správy nebo majetku,“ dodává starostka.

Negativní postoj k záchraně a převzetí mostu mělo od loňského března i vedení kraje, ze zastupitelů se o něj zasazovali jen Piráti. „Krajský rozpočet neutáhne všechny investiční projekty, které bychom si přáli dělat," říká náměstek hejtmana František Talíř, mající v gesci cestovní ruch. "Priority jsou jasné - staráme se o chod zdravotnictví, sociální služby, budujeme nové dopravní stavby, opravujeme silnice a pečujeme o více než 200 chráněných území. Bohužel, Jihočeský kraj aktuálně nemá prostředky na složitou opravu této krásné, ale nákladné stavby. Jsem rád, že ministerstvo prohlásilo most za kulturní památku, a bourat se nebude. Druhým krokem bude hledání prostředků na jeho opravu ze státních nebo evropských fondů. Budu hledat cesty, jak můžu záchraně mostu ze své pozice pomoci,“ dodává náměstek.

Využití pro turistiku

Významnou roli při záchraně mostu sehrál spolek, který inicioval petici za zachování mostu, v čele s Karlem Hollem. „Sebrali jsme přes 4000 podpisů v době, kdy všichni včetně politiků kraje dávali od mostu ruce pryč. Jeho prohlášením ministerstvem kultury za národní kulturní památku činnost našeho petičního výboru končí, ale věnujeme se budoucnosti mostu dál,“ dodává Karel Holl.

Po železničním mostě v Červené nad Vltavou jezdí vlaky od roku 1889.
O budoucnosti železničního mostu přes Orlík se rozhodne v červenci

Památková ochrana mostu byla tedy loni uhájena, jenže starost o něj nekončí. Na jeho význam apeluje i Daniel Šnejd, ředitel Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích. „Ukončení železničního provozu mostu zásadním způsobem zvýšila šanci na uchování jeho původní ocelové konstrukce. Most v Červené se tak může stát v rámci republiky svého druhu ojedinělou památkou. Nyní je třeba hledat mostu nové využití, aby mu byla zaručena perspektiva. Jako nejvhodnější se jeví využití pro turistický ruch,“ dodává Daniel Šnejd.