„Některé stromy se porážejí zbytečně. Lípy, které jsou tam třicet čtyřicet let, jdou k zemi, a to jsou zdravé. Jediný platan, který je v Milevsku, čtyřicetiletý, jde k zemi. Stejně jako stříbrné smrky, které mají přírůstky. Zajímalo by mě, kdo projekt navrhoval a stromy označil," zlobil se důchodce Jan Švejda.

Negativní reakce na kácení zaznamenala i zastupitelka Marie Polívková, která má provozovnu v Masarykově ulici. Tedy kousek od parku. „Lidé za mnou chodí. Jsem tam na ráně a stěžují si, že jsou  v Bažantnici porážené úplně zdravé stromy," uvedla Marie Polívková.

Pavel Šrotýř ze strahovského kláštera, pod který milevský spadá, zdůraznil, že projekt připravil odborník, schválil ho odbor životního prostředí a konzultovali ho s památkářem či Agenturou ochrany přírody a krajiny. „Ta náš plán revitalizace označila za vynikající. Koho bychom se ještě měli ptát? Paní Novákové z Úzké ulice?" poznamenal Pavel Šrotýř.  „S revitalizací přišlo město, abychom tu něco udělali," dodal.

Milevsko s obnovou parku nemá nic společného. Zajišťují ji vlastníci, tedy premonstráti, a pomáhá jim v tom dotace. Hlavní slovo tak podle předsedkyně komise životního prostředí Vlasty Machartové mají premonstráti, památkáři a architekt.

„Hlavně se k tomu vyjadřuje Marie Pavlátová z krajského památkové ústavu, která dává doporučení, které stromy odstranit. Její vize je taková, že do anglického parku nepatří jehličnaté stromy, takže v podstatě všechny jehličnany, které tam byly v posledních dvaceti letech z naší iniciativy vysázeny, jdou k zemi," vysvětlila Vlasta Machartová.

Pavel Šrotýř doplnil, že některé stromy byly vysázeny za minulého režimu s cílem zakrýt církevní stavbu. On stejně jako vedoucí odboru životního prostředí MÚ Milevsko Andrea Rucká se na změny, které revitalizace přinese, těší. „Věřte tomu, že až tam vysadí to, s čím počítá projekt – třeba cibuloviny do trávníku – nebude to tu vypadat tak zle jako teď v zimním období, kdy zde není ani jeden list," poukázala Andrea Rucká.

Úpravy zeleně přinesou nový vzhled parku Bažantnice. „Má se prosvětlit pohled na klášter a v horní části,  kde se konají kulturní akce, mají vzniknout volné plochy," vysvětlila Andrea Rucká.

Premonstráti předpokládají, že celou obnovu dokončí v létě.  Město v parku, ve kterém se konají koncerty či myslivecké slavnosti a nacházejí se tu žulové objekty, zajišťuje běžnou údržbu zeleně.

Historie
Park byl poprvé připomínán roku 1676, roku 1721 byl  upraven v barokním stylu a roce 1880 ve stylu anglické krajinářské školy.