„Často se říká, že armáda po odchodu v 90. letech minulého století zanechala městu velký majetek. Ale naprostou většinu budov pro armádu nechalo vybudovat a také zaplatilo město,“ zdůraznil odborník na vojenskou historii Karel Klátil na přednášce pořádané spolkem Přátelé Kamenného mostu v Kávovém klubu Vykulená Sova.

První stálá posádka byla ve městě od roku 1744, ale vojáci bydleli v měšťanských domech. Do roku 1853 bylo v Písku doplňovací velitelství pěšího pluku č. 25. Téhož roku se Písek stal sídlem okresního doplňovacího velitelství c. k. pěšího pluku č. 11, nejstaršího pěšího pluku monarchie, jehož počátky sahají až do éry Valdštejnovy. V Písku bylo sídlo jednoho praporu 11. pěšího pluku, jehož vojáci projevili velkou statečnost v roce 1859 v bojích u Solferina a Melegnana . Jejich hrdinství připomíná pomník se lvem v Budovcově ulic.

Dalším útvarem sídlícím v Písku byl zeměbranecký pěší pluk č. 28 Písek, od roku 1917 c. k. střelecký pluk č. 28. Vznikl roku 1899 na základě reorganizace tehdejších zeměbraneckých útvarů. V Písku od tohoto roku tak sídlilo nejen velitelství pluku, ale také dva z jeho praporů.

První velká kasárna postavilo město Písek za vlády Marie Terezie v nynější Karlově ulici, objekt se několikrát přestavoval. Vojákům sloužil do roku 1902 a potom zde byly převážně školy. Město postupně vybudovalo areály, později nazvané Žižkova a Otavská kasárna, která dnes slouží zcela k civilním účelům.

Proč město tak stálo o přítomnost vojáků? „Za Rakouska – Uherska si vojáci sami vařili a potraviny nakupovali u místních obchodníků. Neexistovalo centrální zásobování, a tak vojsko vše potřebné nakupovalo v místě posádky. A to byl významný přínos pro místní obchodníky, řemeslníky i pokladnu města,“ vysvětil Karel Klátil.

Pro velký zájem veřejnosti se se přednáška Karla Klátila v Kávovém klubu Vykulená Sova bude opakovat ve středu 17. ledna od 18.45 hodin.