Předcházející první etapa  vyvolala velkou diskuzi mezi obyvateli Písku. Projekt architektů Karla Lapky a Kateřiny Vávrové se začal realizovat až téměř po sedmi letech různých sporů.

Tomu chce město tentokrát předejít. Občané mají příležitost  seznámit se s projektem rekonstrukce druhé etapy Bakalářů a přednést své náměty a připomínky při veřejném projednání. „To se uskuteční ve středu 17. února od 17 hodin v budově městského úřadu v Budovcově ulici," informovala tisková mluvčí města Kristýna Barchini.

Na veřejné projednávání se chystá také František Kofroň. „Zprvu jsem  trochu váhal, ale potom jsem k první etapě neměl výhrady. Jsem zvědavý, jak si s prostorem  poradil autor projektu."

Po dokončení rekonstrukce, která začne ještě letos a měla  by  stát zhruba patnáct milionů korun, se uzavře  okruh kolem historického jádra města. Již  dříve prošly rozsáhlými úpravami hradební příkop a parkány, promenáda mezi Kamenným  mostem a městskou elektrárnou. 

ako zatím poslední přišel na řadu prostor mezi Putimskou branou a děkanským  kostelem. Vzhledem k tomu, že  ve II. etapě jde rovněž o historické centrum města, počítá se s archeologickým výzkumem.

Peníze

Náklady na rekonstrukci lokality Bakaláře v Písku:
I. etapa – 31 milionů korun, z toho 29 milionů byla dotace z Evropské unie.
Připravovaná II. etapa 15 milionů korun.
Zdroj: Městský úřad Písek

Vzhledem k tomu, že v rozpočtu Písku  na letošní rok jsou již připravené peníze na II. etapu rekonstrukce Bakalářů, měla by začít co nejdříve. Zpoždění u první etapy nezpůsobil dodavatel prací, ale připomínky obyvatel. Příprava akce začala už kolem roku 2000. U kostela měly být původně  i podzemní garáže.

S tím ale nesouhlasili památkáři. „První etapa bez podzemních garáží však vyžadovala poražení některých přestárlých kaštanů. Hrozily pádem na automobily i na chodce," připomněl bývalý starosta Písku Luboš Průša. Proti kácení se postavili hlavně aktivisté občanských  sdružení Lípa a Jihočeské matky. Někteří se dokonce ke stromům připoutali řetězy. Záležitost se dostala až k Nejvyššímu správnímu soudu, který rozhodl ve prospěch města  a práce mohly začít. „Město vysadilo nové stromy    a dnes už je u kostela opět krásná kaštanová alej," hodnotí situaci  jeden z obyvatel Písku Pavel Remeš.

Ještě než začne  druhá etapa, uskuteční se archeologický  výzkum. „Jsme již v kontaktu s odborem investic a rozvoje městského úřadu," potvrdil  Jaroslav Jiřík, vedoucí  archeologického oddělení Prácheňského muzea v Písku.

Zajímavé   archeologické objevy pocházejí z výzkumu již před první etapou v roce 2009. Byla mimo jiné odkryta hlavní městská hradba založená patrně ve 13. století a parkánová hradba zřejmě z 15. století. V západní části  byl znovu odkryt a dokumentován hromadný hrob zřejmě ze začátku třicetileté války. Zvlášť překvapivé nálezy byly  z pravěku. Archeologové objevili  pět žárových hrobů uložených do uren patrně z 13. až 12. století před naším letopočtem a tři mohyly z období mohylové kultury střední doby bronzové. V jedné z komor byly nalezeny bronzové šperky a keramické úlomky.