Ivan Bambuškar pochází z lesnické rodiny, nyní se sám prací v lese živí. Když v pěti letech poprvé viděl dřevorubecký sport, zcela ho ohromil. Od té doby byl velkým fanouškem a v sedmnácti letech se mu začal věnovat. Trénoval od začátku s Martinem Komárkem, který je ve světě timbersportu legendou. „Naše rodiny se znají a byl to právě on, kdo mě k tomu přivedl. Byl mým velkým vzorem po stránce sportovní, ale i lidské,“ poznamenal Ivan Bambuškar, který zatím závodí v juniorské kategorii, ale brzy ho čeká přechod do hlavní „dospělácké“ kategorie.
V době studentských let nebyl ještě trénink tak intenzivní, i když úspěchy pomalu přicházely. Jako první významný milník označuje Ivan Bambuškar mezinárodní závody v Itálii v roce 2019, kde se umístil na třetím místě. „Říkal jsem si, že by to šlo líp a měl bych začít víc makat,“ vzpomíná s tím, že následně se dostal na mistrovství republiky, kde byl druhý. „Začal jsem se postupně líp umisťovat na kvalifikačních závodech a v letech 2020 – 2021 jsem začal obsazovat stupně vítězů,“ popisuje sportovní růst.

Zlom pak přišel v roce 2021 v období covidu. „Tehdy se mi po neúspěchu jiného kluka, který dostal diskvalifikaci, povedlo nominovat na mistrovství Evropy. Začal jsem trénovat intenzivně a výkonnost šla nahoru. Ve stejném tempu jedu v podstatě dodnes,“ říká Ivan Bambuškar, kterého za pár dní čeká první mistrovství světa v kategorii rookie do 25 let. Šance vidí dobře. „Jsou tam určitě kluci, kteří na to mají výkonnostně víc, ale jsou mladší a nejsou tolik připraveni hlavou. Občas udělají banální chybu, která jim zkazí celý závod,“ doufá, že v pátek 9. června v holandském Rotterdamu uspěje.
Ivan Bambuškar měří 197 centimetrů, což považuje za velkou výhodu. „Delší ruce umožní větší rozsah pohybu, dělají také větší rameno při sekání sekerou,“ vysvětluje a přidává výstižné australské přísloví. „Malý chlap s dobrou technikou dokáže porazit velkého chlapa se špatnou technikou, ale velký chlap s dobrou technikou je neporazitelný,“ směje se dřevorubec, který už má mimo jiné na kontě také juniorský světový rekord ve Stock Saw.

A co bylo podle něj doménou Martina Komárka, který patřil ke světové špičce a zasloužil se o rozšíření timbersportu do České republiky? „Martin měl celá ta léta, co závodil, neuvěřitelně vyrovnaný výkon. Měl železnou vůli a zároveň hodně těžil z toho, že posbíral kvantum zkušeností napříč celou planetou, trénoval s lidmi, kteří jsou legendy tohoto sportu, a díky tomu byl v Evropě neporazitelný,“ míní Ivan Bambuškar.
I když stál timbersport v České republice hodně na Martinu Komárkovi, Ivan Bambuškar doufá, že bude fungovat i dál. „Je to sport, který se stále vyvíjí a získává si víc a víc fanoušků. Byla by škoda, kdyby jeho obliba klesla,“ říká dřevorubec, který má na motorovou pilu památku v podobě jizvy u oka. „V roce 2017, když mi bylo devatenáct, mě na Štědroníně kopla motorová pila. Mám 38 stehů a to to dopadlo dobře. Nosil jsem tehdy dioptrické brýle, které mi zachránily oko,“ připomíná úraz, který se stal při práci, nikoli při sportu. Práci v lese vnímá jako součást silového tréninku, po pracovní době pak piluje techniku. Má to tak podle něj zhruba polovina závodníků.