A zájemců bylo mnoho, neboť Kvítkův dvůr je v soukromém držení a přístupný je pouze výjimečně. Majitelův syn Jiří Faltus junior spolu s Jiřím Blochem z Národního památkového ústavu zavedli návštěvníky do skvostného sálu v pravém křídle čelní budovy, který je vyzdoben bohatou nástěnnou výmalbou od známého autora Františka Jakuba Prokyše.

"Málokterý hospodářský areál má takto vymazlené místnosti," uvedl Jiří Bloch. "Průzkum jsme tu prováděli před třiceti lety. O Kvítkově dvoře se v písemnostech hovoří už ve 14. století, kdy patřil měšťanům." Tehdy byl podle svého majitele nazýván Dvorem Pidíkovým. Později se stal dvorem panským. "Nevyhnula se mu zkáza během husitských válek, kdy byl vypleněn a dobytek odtud odveden," líčil Jiří Bloch.

"Samotný Krumlov husitskému vojsku odolával, husité se do něho nikdy nedostali. Pak máme informace až z období renesance, kdy Rožmberkové zařadili Kvítkův dvůr mezi své hospodářské dvory, byl jedním z šesti významných dvorů. Jakub Krčín prováděl jejich reformu. Pak se tomuto hospodářství začalo říkat Starý dvůr, protože v místě současných krumlovských kasáren se objevil Nový dvůr."

Také sobotní program třicátého ročníku historického mezinárodního multižánrového festivalu Táborská setkání nabídl spoustu zábavy.
OBRAZEM: Jubilejní Táborská setkání nabídla pestrou podívanou

Kvítkův dvůr od středověku sloužil k zásobování krumlovského zámku zemědělskými produkty a chovu dobytka. V určitém období tam například bylo zhruba čtyřicet krav, třicet vepřů, dvanáct volů.

Velkou změnu prodělal Kvítkův dvůr v době vlády uměnímilovného krumlovského vévody Josefa Adama ze Schwarzenbergu, který ho v r. 1750 daroval jako letní sídlo své manželce Marii Terezii, roz. princezně z Liechtensteina, která byla údajně jednou z nejkrásnějších žen té doby. Kněžna nechala dvůr, nazývaný od té doby Favoritní, spojit stromořadím s českokrumlovskou zámeckou zahradou a u vstupu vybudovala útulný obytný letohrádek.

A právě jeho interiéry vyzdobil později František Jakub Prokyš malbami se žánrovými scénami. Favoritní dvůr se stal místem odpočinku a aristokratické zábavy. Jedna z dobových zpráv např. uvádí, že "15.prosince 1750 uvedl v noci nejjasnější pán ve Favoritním dvoře za velkou zámeckou zahradou velmi příjemnou komedii. Poté bylo očím s úžasem přihlížejících připraveno neobyčejné ohnivé představení…"

Grand Prix Kaplice otevřel motocyklový kaskadér Martin Krátký který předvedl své mistrovství v sedle Yamahy a MZ.
Zlatým hřebem sobotní etapy veteránské rallye je Grand Prix Kaplice

"Název Kvítkův dvůr získal objekt po měšťanovi Kvietek," doplnil Jiří Faltus. "A když dvůr získala Marie Terezie, nesl název Favoritenhof. Později se mu znovu vrátil název Kvítkův dvůr."

Altány se zdobným objektům říkalo zřejmě kvůli jejich spíše lehké subtilní konstrukci, jejich zdi totiž nebyly nijak široké. "Je tady hrázděné zdivo," upozornil na zajímavost Jiří Bloch. "My v jižních Čechách hrázděné zdivo moc neregistrujeme, protože není viditelné, jelikož jsou ty trámy ukryté pod omítkou. Altány jsou tu dva. Ten levý jižní býval v prvopočátku pouze sklad nářadí, v horním patře byl seník. Dnes je to obytný objekt se třemi byty, upravený na konci 19. století."

V křídle s krásně vyzdobeným sálem se nachází ještě malá místnost - kabinet Marie Terezie rozené z Liechtensteina. A dvě další prostory, které patrně v minulosti zdobily podobné výmalby jako v sále. Tato výzdoba se však do současnosti nezachovala.

"Pod námi se nacházejí obdobné prostory," popisoval Jiří Bloch. "Tam se do 19. století dochovala poměrně rozměrná černá kuchyně a obslužné prostory pro ty, kdo tam připravovali pokrmy a nosili je nahoru. Sál v patře vyzdobil František Jakub Prokyš. Bylo to jeho poslední vrcholné dílo. Podobných sálů v Čechách mnoho není. V roce 1950 Kvítkův dvůr převzali kájovští statkáři. Považuji za zázrak, že se tu v roce 1980 odehrála dost náročná restaurace nástěnné malby a z mého pohledu je další zázrakem, že tu zůstaly i všechny detaily oken a dveří, jež jsou zámecké kategorie."

Maker Faire neboli přehlídka různých vynálezů přitáhla v sobotu od deseti hodin do českobudějovické "Žižkárny" davy návštěvníků.
Tvůrci a kutilové představili v Žižkárně své unikátní kousky. Bavili i děti