Před námi se otevírá středověká vesnice. Dřevěné sruby kryté rákosem 
a vymazané hlínou vznikají 
u Kovářova na Písecku. Možná ještě letos v létě tu otevřou zážitkový park, který návštěvníkům divadelní formou představí život na přelomu 
12. a 13. století a nabídne jim naučnou stezku s interaktivními úkoly i dobové jídlo.

„Za každým domkem je zahrádka, na které rostou historické druhy plodin," ukazuje moje průvodkyně Kateřina Havránková. „Málokdo třeba ví, že tenkrát nebyla červená mrkev, ale jenom žlutá," vysvětluje, když vesničkou procházíme.

„Máme tady také dvě experimentální zahrádky, které jsme osázeli pouze osivem 
z výzkumného ústavu rostlinné výroby, kde uchovávají geneticky staré odrůdy," líčí Kateřina Havránková, majitelka pražské společnosti, která zážitkový park buduje. Osivo z genobanky se v Kovářově pokoušejí rozmnožit. Pěstují tu pšenici dvouzrnku, pohanku, len, čočku, ale také koření, které lidé ve středověku používali.

Každá scénická stavba bude vybavená – jako tomu bylo dříve – místem na spaní, topeništěm,  nářadím i nádobami na vaření.  „Domy budou 'obydleny' postavami znázorňujícími život ve středověku, tedy hrajícími jakési historické divadlo v přímém kontaktu s návštěvníky," popisuje Kateřina Havránková.
Dva sruby zůstanou nedokončené. „Tesaři v historických kostýmech na nich budou v rámci divadla  předvádět svou práci se sekerou," vysvětluje Kateřina Havránková. Příchozí tak uvidí, jak lidé své domy stavěli. „Budou také mít možnost vymazávat stěny hlínou nebo si zkusit přivázat snop na střechu," líčí Havránková, zatímco kousek od nás pracují tři ženy. Upravují prostor nedaleko domečků. Zážitkový park totiž ještě není dokončený.

Uprostřed vesničky už roste lípa. „Vysázeli jsme přes dva tisíce stromů a keřů. Jsou tady staré odrůdy ovocných stromů, které rostou hlavně na přístupových cestách, nebo třeba stromy, které z české krajiny už mizí – jilmy a habry," doplňuje Kateřina Havránková. Jak zdůrazňuje, přírodní složka hraje v areálu důležitou roli.

Míříme do přírodního amfiteátru, kde by od příštího roku mohli divadelníci začít hrát představení. Scenérie vypadá romanticky –  protékající potok a velké kameny pokryté mechem. Na stráň pracovníci umístí kulatinu, na které budou diváci sedět. „Když na stráň vylezete, krásně se vám otevře prostor před bývalou salaší," komentuje toto místo Kateřina Havránková.

Salaš je součástí naučné stezky, která vede celým údolím. Na pětadvaceti zastaveních budou děti plnit úkoly, prostřednictvím kterých se dozví zajímavosti o jihočeské přírodě. „Tady bude například skládání letokruhů stromů a zároveň měření výšky stromů," popisuje Kateřina Havránková, zatímco jdeme po naučné stezce. Z obou stran ji na zemi lemuje dřevo a na některých místech už je vyplněna přírodním materiálem, třeba šiškami. Majitelka plánuje, že po stezce budou moci návštěvníci chodit naboso.

„Tady plánujeme úsek, kde budou stopy zvířat, které se 
v okolí mohou vyskytovat," ukazuje Kateřina Havránková. „Zároveň zde bude malá stezka, kde budou děti stopovat zajíčka, jehož na konci uvidí," představuje stezku.

Do terénu pracovníci nezasahovali. „Smyslem je, aby si člověk přírodu 'zažil', dozvěděl se něco o ní," dodává Kateřina Havránková. „Když jsme jednotlivé texty k naučné stezce s pomocí odborníků sestavovali, i já jsem objevila věci, které jsem neznala. Prioritně bude stezka určená pro děti, ale i pro dospělé tu bude spousta zajímavých věcí," myslí si.   „Úkoly jsme vymýšleli sami. Celá stezka bude průchozí naboso, k tomu jsme se inspirovali v cizině. Tam je to velký trend. V západní Evropě a v Americe existují parky, které jsou zaměřené jenom na chůzi naboso," vysvětluje majitelka firmy, kde se s tím setkala.
Zážitkový park se rozprostírá na deseti hektarech a jeho součástí bude také pískoviště, brouzdaliště, interaktivní výstavní prostor i občerstvení. Lavice jsou u něj zatím složené. „Tam, jak jsou schůdky," ukazuje Havránková na část bývalého mlýna, „bude bohužel na první sezonu jen základní občerstvení, protože zatím nemáme stavební povolení na hospodu," vysvětluje.

Mlýn, který by se měl dočkat šindelové střechy, pochází ze středověku. „Byl vypálený za třicetileté války, poté ho obnovili, ale už se nejednalo o mlýn, ale o zemědělskou usedlost. Nicméně jsme našli doklady o tom, že trámy v jeho zachovalé roubené části pocházejí z doby po třicetileté válce. To dává místu punc historičnosti," říká.

Uvnitř obytného domu bude prodejna upomínkových předmětů a od příští sezony by v jeho sousedství měla být otevřena stylová hospoda, která nabídne ochutnávky placek, pečeného masa nebo různých kaší. Strava bude odpovídat historické době.

Společnost by ráda park částečně zpřístupnila ještě v letošním roce.  „Letos bychom rádi začali zkušební provoz, abychom otestovali, co se návštěvníkům líbí, co ne, a zda jsou tady místa, která potřebují vylepšit. Řádný provoz bychom chtěli zahájit v dubnu," předpokládá Kateřina Havránková, jejíž pracovníci začali v lokalitě Budař v Kovářově pracovat loni v létě.

Firma tu zaměstnává desítku lidí z blízkého okolí. „Až se to rozjede, tak předpokládám, že zaměstnáme kolem třiceti lidí," plánuje.
Vstupné by mělo být podle jejích slov nízké. „Určitě bych ani do budoucna nechtěla překročit sto korun pro dospělého člověka. Na otevření by to mělo být osmdesát korun. To je na celodenní pobyt slušné," myslí si.

V areálu budou k vidění také zvířata. „Ovcí máme zatím pět a kozy dvě. Ještě sem pořídíme kachny, slepice a určitě alespoň jednu krávu," jmenuje Kateřina Havránková, která vhodný pozemek pro vybudování zážitkového parku hledala dva roky. „Jezdili jsme všude možně podle nabídky realitních kanceláří 
a podle tipů od známých. Je velmi těžké najít lokalitu, kde nejsou vidět dráty vysokého napětí, kde netrčí silo nebo ruiny bývalého JZD," vysvětluje.

Lokalita Budař v Kovářově byla podle ní vhodná pro vybudování zážitkového parku 
z několika důvodů. „Vybrali jsme si ji proto, že tu pohled nic neruší, je relativně daleko od civilizace. Život ve středověku nejde předvádět na dohled současné zástavbě vesnic či měst. Také jsme chtěli  místo, kde bude voda, protože historické osídlení bylo vždycky u potoka nebo vodní plochy. A samozřejmě jsme hledali lokalitu, která bude hezká," říká majitelka společnosti Kateřina Havránková. „Když jsme sem přišli, hned jsme věděli, že zůstaneme tady," uzavírá.