„Nekonečná řada nabídek na pomoc. Bylo to obrovské, živelné a od těch lidí krásné a všem děkujeme," tak popisuje starosta Putimi Petr Matouš s odstupem dvou měsíců vlnu solidarity a pomoci, které se Putimským dostalo po červnových povodních.

Tři týdny pracoval prakticky nonstop. „Nabídek bylo obrovské množství. Dvě desítky hasičů od Ostravy si vzaly dovolenou a chtěly přijet, říkal jsem jim, ať pomůžou někomu, kdo je  blíž. Ať mi nikdo neříká, že společnost nefunguje a lidé nejsou dobří. U nás dokázali opak. Já jsem při povodních nebrečel, ale když si vzpomenu na některé případy nezištné pomoci, jsem dojatý," říká starosta Putimi.

Dojetí přemáhá i ve chvíli, když vzpomíná na pomoc z vesničky Vrčeň u Nepomuku. „Odtud přijely ženy, které obešly celou vesnici a přispěli jim i lidé, kteří sami mají hluboko do kapsy, potíže s placením poplatků, a přivezly pomoc a jídlo. Podobně se ozvali z pošty v Nemanicích. Dvě pracovnice přivezly  jídlo od guláše přes pečená kuřata a buchty," popisuje Petr Matouš. Jídlo bylo  potřeba. Těsně po opadnutí vody zde denně pracovalo   šedesát až sto lidí.  Dobrovolníci, kteří přijeli sami nebo je zprostředkovala ADRA a Charita ČR. „Přijeli  skauti z Moravy, policisté z Brna, masér z Milevska, těch lidí byla spousta," vzpomíná starosta.

S nabídkou darování postelí s úložným prostorem přišel Lubomír Luža z Rousínova u Brna. „Prvních deset postelí už lidé mají, dalších deset se doveze do konce srpna," podotkl Petr Matouš.

„Do Písku jezdím dvanáct let, několikrát jsem byl i v Putimi a viděl jsem, jak dopadli v letech 2002 a 2009. Chtěl jsem pomoct přímo, ne přes nějaké organizace, udělat alespoň malou radost," říká Lubomír Luža.

Se zajímavou nabídkou přišel ředitel hotelu Krakonoš v Mariánských Lázních Jiří Richter. „Dal dohromady nabídku třiatřiceti ubytovatelů  v Mariánských Lázních, kteří poskytli ubytování zdarma pro lidi, které v Putimi zasáhla povodeň, a pro ty, kteří pomáhali. Už se podařilo patnáct nabídek využít a lidé jsou moc spokojení. Byla to velmi milá věc, zavolal mi šestý den povodní s tím, že přemýšlel, jak by mohli oni pomoci," řekl starosta Petr Matouš.

Putimským pomohly i humanitární organizace ADRA a Charita ČR. Zprostředkovávaly dobrovolníky, Charita ČR poskytla zaplaveným lidem okamžitou finanční pomoc, ADRA dodnes pomáhá finančně i odborně s obnovou zaplavených staveb.  „Putim byla v červnové katastrofě nejzasaženější, snažíme se tedy pomáhat i dál. S místními je výborná osobní spolupráce, lidé jsou tu zvyklí, že se dějí katastrofy a umějí reagovat," zdůraznila Jitka Chánová z ADRY.

Velkou část pomoci obstarali dobrovolní hasiči. „Přijeli k nám nejen z okolí, ale vlastně z celé republiky. Hned z počátku, kdy voda ještě stoupala a bylo třeba dělat pytle s pískem, evakuovat a vyklízet, tak pomohli sousedé z SDH Ražice a Heřmaň. Po kulminaci byli velmi nápomocní hasiči z Kestřan. Z Heraltic u Třebíče přijelo dvacet hasičů perfektně vybavených s technikou i polní kuchyní. Pomáhalo SDH Vlachovo Březí, SDH Hluboká nad Vltavou, SDH Písek, SDH Záhoří a samozřejmě profesionálové z Písku," podotkl starosta. Při organizaci pomoci výrazně pomohli místní hasiči v čele se starostou Miloslavem Uhlíkem a velitelem Jaroslavem Vlachem.

Putimští si chválí i spolupráci v rámci obce s rozšířenou působností, tedy s Pískem. „Vše běželo velmi hladce. Potřebovali jsme někoho evakuovat na člunu, zavolali jsme starostovi Písku Ondřeji Veselému nebo na krizové řízení Aleši Kudlákovi, ti vše operativně řešili a poslali nám hned jednotku se člunem. Ta spolupráce fungovala nonstop a naprosto bezchybně," pochvaluje si Petr Matouš.

Hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola, který se byl v Putimi podívat, poskytl místním okamžitou finanční pomoc a slíbil i pomoc při řešení protipovodňových opatření. „Výborná spolupráce byla i s odborem sociálních věcí a úřadem práce. Jejich úředníci, kteří zprostředkovávali například finanční pomoc v hmotné nouzi, pracovali přímo v Putimi, aby lidé nemuseli jezdit do Písku," zdůraznil starosta. Místní oceňují ale i jeho práci. „Lidi nám hodně pomohli, ale starosta, ten se o nás opravdu stará, a to i po povodních, kdy je klid. Při povodních tady byl ve dne v noci, všechno měl dobře zorganizované. V letech  2002 a 2009 byla pomoc v prvních dnech hodně chaotická. Tentokrát přijeli hasiči a brali jeden barák za druhým. Za týden nebylo poznat, že tu byla velká voda," říká Věra Schnaibergerová, kterou povodně vytopily letos i v letech 2002 a 2009.

Červnová povodeň zatopila v Putimi pětatřicet domů. Škody na soukromém majetku činí až dvacet milionů korun. Jen na mlýnském náhonu, který patří obci, způsobila povodeň škodu sedm milionů korun. 

Rozdělení pomoci
Obec Putim nevyhlašovala sbírku. „Byli jsme si vědomi toho, že voda řádí v celé republice, nechtěli jsme na sebe strhávat pozornost," vysvětlil starosta. Přesto na účet obce poslali lidé, firmy i obce přes tři miliony korun. Zastupitelé už rozhodli, jak peníze rozdělí:
30 % půjde na obnovu majetku obce poškozeného při povodních,
5% na obnovu a modernizaci hasičské techniky SDH Putim,
65% mezi lidi, podle toho, jestli měli zasaženou obytnou  nebo jinou plochu domu.