Letci z našeho regionu, zejména ti, kteří bojovali na západních frontách proti fašismu, jsou bohužel dost opomíjeni. Jejich jména připomíná jen památník v dolní části Palackého sadů v Písku. Veřejnost zná jejich jména a osudy jen velmi málo. Jejich statečný boj, kterému mnozí obětovali zdraví a životy, je dobré připomínat, a to nejen v souvislosti s blížícím se výročím konce II. světové války. Osudy letců, kteří sloužili u čs. 310. a 312 stíhací perutě RAF a u čs. 311 a 313 bombardovací perutě RAF se podrobně zabýval bývalý pracovník Prácheňského muzea a bývalý kronikář města Písku Zdeněk Jíša. Podařilo se mu shromáždit a zpracovat materiály o šestnácti letcích z Písku i dalších míst regionu.

K nejznámějším patřil příslušník 311. čs. bombardovací perutě RAF Jaroslav Friedl (1914 v Bezděčí u Trnávky – 1992 v Písku). Po obsazení československého pohraničí se společně

s kamarády přes frýdlanský výběžek dostal do Polska, kde v Krakově byl zaregistrován jako dobrovolník čs. zahraniční armády a soužil v polském letectvu. Nacisté však po 1. září 1939 obsazovali Polsko a Jaroslav Friedl se v polském letounu dostal na sovětské území, kde byl sovětskými vojáky zajat a poslán do internačního tábora. S dalšími čs. vojáky jich vystřídal několik. Až v únoru 1941 po intervencích vlády v emigraci, se naši letci dočkali transportu na západ, která byla velmi dlouhá a složitá a trvala 152 dní. Na sovětské lodi pluli z Oděsy do rumunské Konstance, kterou však mezi tím obsadili Němci. Následovala cesta pře Turecko a Egypt na letiště do Tel Avivu. Odtud se čs. vojáci dostali vlakem do Suezu. Potom opět lodí do anglického přístavu Glasgow. Absolvoval kurzy angličtiny, výcvik na jednomotorových a později dvoumotorových letounech a další. V listopadu 1942 byl zařazen k 311. čs. bombardovací peruti RAF. První úspěšný let absolvoval 7. prosince a cílem byla protiponorková patrola nad Atlantikem.

Po válce Jaroslav Fiedl často vzpomínal na patroly poblíž Gibraltaru a zejména na začátek invaze spojenecký vojsk a otevření druhé fronty. 6. června 1944 byl kapitánem osádky letounu „Liberator“, která nad kanálem La Manche měla na starosti podporu a ochranu konvet a fregat spojeneckého námořnictva. Jaroslav Friedl absolvoval desítky operačních a hlídkových letů.

Do osvobozené ČSR se vrátil v září 1945 a zůstal ve službě jako pilot dopravního pluku a létal po celé Evropě. Vojenskou službu ukončil v roce 1946 v hodnosti kapitána. Nějakou dobu byl kapitánem Československých aerolinií. V roce 146 se oženil se Zdenou Pálovou, ale příliš šťastné společné roky je nečekaly. Oba byli sledováni Státní bezpečností (StB) a obviňování ze styků se západními piloty a ze špionáže. Kapitán Friedl byl z ČSA propuštěn, pracoval v podniku Chirana a v roce 1951 se manželé přestěhovali do Písku. Ani tady je nečekalo nic dobrého. Byli opět sledování StB, v květnu 1954 byli zatčeni a vyslýchání v pověstném „domečku“ na Hradčanech a odsouzeni – Jaroslav Friedl dostal 13 let v nápravném táboře, jeho žena, která se postavila proti křivým obviněním, byla odsouzena na 16 let. Osvobodila je až amnestie prezidenta republiky v roce 1960. To už Jaroslav Friedl měl za sebou těžkou práci v Jáchymovských dolech a ve středisku politických vězňů ve Valdicích.

Po návratu do Písku jen obtížně sháněli zaměstnání.. V roce 1969 oba odešli do důchodu, aniž by se dočkali rehabilitace. Žili v odloučení na pokraji Písku pod dohledem bezpečnostních orgánů. Jen nejlepší přátelé měli odvahu k nim přijít na návšrěvu. Zásluhy manželů Friedlových byly oceněny až po roce 1989. Jaroslav Friedl byl povýšen na plukovníka letectva a právem zaujímá čestné místo mezi hrdina odboje proti fašismu.

Z dalších letců RAF připomeňme ještě například rodáka z Čimelic Jaroslava Muziku, pilota 313. čs stíhacího pluku RAF, který po návratu do osvobozené ČSR, byl z armády propuštěn a stejně jako dalším západním letcům mu hrozilo stíhání a věznění. Naštěstí se mu podařilo s manželkou
a dětmi dostat do Anglie, v jejímž letectvu soužil až do roku 1968. Za své služby byl mimo jiné vyznamenán anglickou královnou. Až po roce 1989 se mohl vrátit do rodných Čimelic a ke svému bratrovi, kterého totalitní režim krutě pronásledoval. V roce 1992 byl Jaroslav Muzika povýšen na generálmajora letectva.

U anglického letectva za války sloužil i další písecký rodák, palubní střelec a pilot Miroslav Plecitý. Osvobození se nedožil. Letoun s posádkou se dostal do zimního cyklonu a zmizel pravděpodobně ve vodách Severního moře. Z osádky bylo nalezeno pouze tělo druhého pilota.

Co jméno, to lidský silný příběh, který si zaslouží pozornost všech generací. Českoslovenští vojáci, sloužící v anglickém královském letectvu, se významně zapsali do historie protifašistického odboje.