Debata, kterou svolal Jihočeský kraj do vimperského kulturního střediska nakonec byla monologem lesníků. Kraj chtěl, aby veřejně zazněly protiargumenty k tezím platformy Vědci pro Šumavu. Ta přišla s mýty, které podle ní lesníci šíří a hned je vyvracela.

Platforma a zástupci správy parku na debatu nedorazili. Správa parku ústy svého mluvčího debatu podpořila. „Správa Národního parku Šumava oceňuje a podporuje snahu Jihočeského kraje akcelerovat veřejnou diskuzi na téma dopadů globální změny klimatu na lesy České republiky a střední Evropy, z nichž jednou je i sucho a gradace lýkožroutů,“ řekl její mluvčí Jan Dvořák.

Zástupci správy se ale nedostavili z organizačních důvodů, protože dostali pozvání jen dva pracovní dny předem. Hlavně jim však vadil cíl, který podle nich debata měla. „Tato debata je zřetelnou součástí PR kampaně placené Jihočeským krajem, která je, společně se žalobou proti Správě NP Šumava a MŽP, směřována proti návrhu zonace Národního parku Šumava. Nejde tedy o normální diskuzi, ale o marketingový produkt, jehož cílem je diskreditace kroků správy,“ dodal Jan Dvořák.

Ve Vimperku lesníci například mluvili o tom, že bezzásahový režim způsobuje vysychání lesů zničených kůrovcem a tím prohlubuje klimatickou změnu, protože vzrostlé lesy naopak krajinu ochlazují. A tím ovlivňují srážky. „Vzrostlé stromy slouží v podstatě jako anténa a zachytávají horizontální srážky,“ řekl Martin Klewar z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů. „Na Šumavě na mnoha místech chybí třicet metrů lesní klimatizace. Šumava proto vysychá. Je to pomalý proces,“ dodal ředitel společnosti ENKI Jan Pokorný.

Dalším důležitým protiargumentem lesníků je například to, že vzrostlý starý les je druhově bohatší a nabízí lepší podmínky zejména pro hnízdění ptáků. Šumava je významnou ptačí oblastí. „Ve starém vzrostlém lese žije mnohem více druhů, než na lesní stepi,“ řekl lesník Jan Štrobl.

Lesníci také vyčetli platformě Vědci pro Šumavu, jejíž argumentace je často stejná jako ochránců přírody, že z jejich stanovisek to vypadá, jako by zničení lesů v prvních zónách kůrovcem nemělo žádné dopady. „Podle platformy nemá les v krajině žádnou roli,“ řekl Martin Klewar, když se podivoval nad tím, že podle platformy nedochází k vyššímu odtoku vody ze Šumavy.

Často se lesníci a Vědci také neshodli na tom, jaké údaje měřit například při výpočtu, jestli se Šumava bez lesů ohřívá více. Na druhé straně se naopak lesníci a platforma shodli na tom, že les má být zhruba do nadmořské výšky 1100 metrů druhově bohatý.

Škody, které jsou následkem bezzásahovosti velké části rozlohy NP Šumava, pak lesníci odhadují na stovky miliard korun a jsou přesvědčeni, že kůrovcová kalamita se ze Šumavy šíří a podporuje škody, které kůrovec působí v hospodářských lesích Česka.

A pokud se les na Šumavě nyní obnovuje, tak je to podle lesníků jen díky nim. „Ty nárůsty už tam byly připraveny díky lesníkům. Mrtvé stromy ze sebe nic nevyprodukují,“ řekl lesník Jan Štrobl.