Socha, která pochází z počátku 20. století a v parku byla umístěna asi v první třetině 20. století, byla součástí kašny, která byla později zrušena, jak připomíná mluvčí písecké radnice Petra Měšťanová. „Dílo vykazovalo známky biotického napadení a je také poškozené mechanicky. Na několika místech se totiž nacházejí praskliny, které byly v minulosti neodborně opraveny," sdělila mluvčí.
Socha byla znečištěna drobnými částečkami, které jsou v ovzduší. Místy na ní rostl mech a byla také pokreslena. „Nečistoty ze sochy jsem odstraňoval pomocí páry a roztokem z marseilleského mýdla. Zbylé nečistoty pak bylo nutné obrousit diamantovým pilníkem. Odstranil jsem také tmely ze spár, které vyplním pryskyřicí,“ popsal Richard Rudovský.
Už po vyčištění socha prokoukla a ukázala se ve své původní kráse. „Zhotovena byla pravděpodobně ze severské jemnozrnné žuly, což nebyl příliš často používaný materiál. Samotná Léda byla vytvořena z jednoho kusu kamene. Při odstranění nečistot jsem na podstavci sochy objevil zajímavý monogram a letopočet 1914,“ prozradil restaurátor s tím, že ornament bude teprve předmětem zkoumání.
Poukázal také na to, že i když se soše říká Léda s labutí, labuť u postavy manželky spartského krále Tyndarea nenajdete. „Ona labuť tvarem těla spíš připomíná rybu, možná delfína,“ podotkl. Dílo Richarda Luksche je inspirované antickými sochami Venuše s delfínem a správně by se mělo nazývat Labe.
Sochu Richard Rudovský ošetří ještě hydrofobním nátěrem, aby byla chráněna před povětrnostními vlivy a také případným poškozením nezvanými umělci.
