Letos pořádáte již 13. ročník festivalu. Jak dnes vzpomínáte na začátky? Jak se vůbec nápad přivést do Mirotic originální divadelníky a hudebníky zrodil?

Na začátku roku 2004 jsem v Miroticích navštívil památník našeho významného malíře Mikoláše Alše   a loutkáře Matěje Kopeckého. Ještě ten den se mi zrodila myšlenka tyto slavné umělce nějak připomenout a aktivně oslavit jejich památku. Ta byla základním kamenem divadelního a hudebního festivalu Mirotické setkání loutek a hudby.

Každý začátek nějakého nápadu, nebo nějaké tvorby je jednoduchý. Velké nadšení pro věc převálcuje všechny překážky. Ten, kdo něco podobného začíná, musí být trochu snílek a trochu blázen. Pracuji jako lodní kapitán a svůj volný čas jsem s radostí věnoval své myšlence. Osm let jsem nebyl nikde na dovolené, ale to mi vůbec nevadilo. Díky své rodině, nadšeným kamarádům a sponzorům jsem si krůček po krůčku plnil své přání, vytvořit si festival.

V současné době jste získal finanční podporu města a Jihočeského kraje, ale vždy tomu tak nebylo, jak se vám dařilo vše financovat?

S úsměvem vzpomínám na své začátky. Jediná moje kniha, kterou jsem pár let četl, se jmenovala Zlaté stránky. Hledal jsem živnostníky, firmy a společnosti, které by má myšlenka zaujala. Každým rokem jsem obvolával okolo 300 firem. Do některých společností jsem se vydával i bez ohlášení. Z místní radnice jsem velkou podporu nezískal, ale mou myšlenku například podpořil ještě nepolitik Karel Schwarzenberg a dalších asi patnáct sponzorů. Na plakátu a letáku má každý sponzor svůj obrázek. Každý obrázek je příběh a energie. Spisovatelka Vítězslava Klimtová říkává, že trnitá cesta bývá ta nejšťastnější. Vynaložená energie se vrací. Mám radost, že mám důvěru malých i větších partnerů. Už pár let mám velkou podporu Města Mirotice a Jihočeského kraje. Bohužel, bez finanční podpory a nadšenců by kultura nevzkvétala a na malém městě obzvláště. Proto děkuji všem věrným i novým partnerům a pomocníkům, bez kterých by Mirotická setkání neexistovala.

Zorganizovat dvoudenní program tak, aby si diváci přišli na své a aby na sebe dobře navazoval, vyžaduje hodně úsilí. Pomáhá vám s ním někdo?

Organizaci a dramaturgii festivalu si dělám sám, ale nebráním se dobrým nápadům. Téměř rok sháním partnery, pár měsíců vytvářím program a měsíc lepím plakáty. To nějak zatím zvládám. Jak jsem však už zmínil, Mirotická setkání by bez pomoci rodiny a kamarádů nemohla existovat. Týdenní přípravy a budování areálu na ostrově u Dolejšího mlýna a samotný festival, to už je v rukách věrných kamarádů. Během festivalu tu pracuje okolo dvaceti dobrovolníků.

Festival se koná v příjemném venkovním areálu. Jak jste připravený na rozmary počasí?

Štěstí přeje připraveným, to je známé pořekadlo. Proto jsem letos nechal odbornou firmou zkontrolovat nebezpečné a přerostlé stromy a následně jejich prořezání. To bylo důležité letos zajistit, aby nedošlo k nějakému úrazu. Proti dešti máme každým rokem postavené divadelní šapitó, které pojme asi 350 diváků. Místní dobrovolní hasiči nám opět vytvoří vodní fontánu, která bezpečně osvěží návštěvníky festivalu. V loňském tropickém podnebí se fontána velmi osvědčila.

Pravnuk Mikoláše Alše malíř Jaroslav Mikoláš Vojna je dnes již vaším spolupracovníkem a také udržujete kontakty s prapravnučkou loutkáře Matěje Kopeckého Josefou Virginií Hněvkovskou, jak jste se s nimi seznámil?

V roce 2004 jsem se snažil vypátrat nějakého výtvarně nadaného potomka Mikoláše Alše. V Památníku národního písemnictví jsem se dověděl, že jediný výtvarně nadaný a činný potomek se jmenuje Jaroslav Mikoláš Vojna (73 let). Jeho tatínek akademický malíř Jaroslav Vojna si vzal za manželku Alšovu vnučku. Tím došlo ke spojení dvou uměleckých rodů. Jaroslava jsem následně vypátral. Padli jsme si lidsky do oka  a vzniklo přátelství a kamarádství. Jaroslav je vzděláním fotograf. Byl úspěšný u nás i v zahraničí. Po svých předcích dostal do vínku malování a kreslení. Nyní se věnuje kresbě a nejčastěji perokresbě kolorované.

S Josefou Virginií Hněvkovskou Kopeckou (83 let), prapravnučkou legendárního loutkáře Matěje Kopeckého, jsem se seznámil před dvanácti lety přes jednu Mirotickou rodačku. Telefonicky jsem paní Virginii pozval na setkání. Tenkrát přijela s osmi sourozenci. Její vyprávění o tom, jak hrála divadlo se svým tatínkem, mne okouzlilo a stali se z nás přátelé.
Doufám, že zdravíčko oběma potomkům našich slavných předků bude sloužit a v létě přijedou potěšit svými slovy návštěvníky festivalu.

Festival má nabitý program, kdy začínáte s jeho sestavováním? Stalo se někdy, že byste musel někoho z účinkujících přemlouvat?

Na Na novém programu začínám pracovat už nyní. Přemýšlím jaké zajímavé osobnosti a umělce příští rok pozvu. Jen mě někdy mrzí neprofesionalita některých hudebních skupin.  Půl roku máte podepsanou smlouvu a pár dní před festivalem se kapela ozve, že nepřijede. Samozřejmě je musíte přemlouvat. V loňském roce  nepřijel Cocoman & The Solid Vibes. Je to nepříjemné, když už je kapela na plakátech a vy ji musíte přemlouvat, aby přijela.

Jiná záležitost je vábení. To je, když se vám někdo moc zamlouvá a chcete jej na festival získat. Asi tři roky jsem toužil po Jaroslavu Duškovi a v roce 2013 se to povedlo. Dva dny na festivalu vystupoval. Také skupinu Nightwork jsem musel chviličku vábit, ale také to dopadlo úspěšně.
V současnosti nikoho přemlouvat nemusíte, ale musíte mít značný finanční obsah. Během pár let se vyšplhaly ceny umělců strmě nahoru. Proto je dost těžké vytvořit zajímavý program  a zároveň udržet  plánovaný rozpočet.
Náš festival má ale štěstí, že je vnímán jako celek, a tím mám výhodu, že nemusím být posedlý získáváním nákladných kapel.

Mohl byste prozradit, na co se mohou těšit návštěvníci letos?

Na ostrově letos vystoupí hudební a herecké hvězdy  a hvězdičky. Zahraje například Pavel Callta, Voxel, znovuzrozená Burma Jones & Jaro Smejkal a Buster Nixon & Martin Svátek a další. Opět si na zpěvačku zahraje Anička Polívková a doprovodí ji Iby Pop.
Na mirotická divadelní prkna letos vstoupí a diváky rozzáří Divadlo Víti Marčíka, Divadlo Dno, Divadlo  Lokvar, kubánský Kouzelník Roberto Rodríguez, Divadlo Buřt, Divadlo Totem, Divadlo Krapet, Divadlo Já To Jsem, Divadlo Harmonika, Divadélko Remédium a také baletní studio Flash Dance Labuť z Písku.

A co tentokrát nabídne návštěvníkům doprovodný program?

Doprovodný program bude opravdu barevný. Opět bude připravena horolezecká stěna a na říčce Lomnici raft. Šikovné ručičky si budou moci vybrat ze šesti výtvarných dílen. Poprvé    k nám zavítá Svíčkárna Rodas, která má základnu v písecké Sladovně. Hudební nadšenci si pod vedením zkušených hudebníků mohou vyzkoušet cizokrajné nástroje Hang Drum a didgerido. Nebude chybět skvělá výtvarnice malující na obličeje a pro osvěžení vodní fontána. Spolek Ententyky zaručeně nezklame a přiveze originální soutěže.

Návštěvníci si budou moci koupit ručně dělané marionety a originální kresby Jaroslava Mikoláše Vojny, pravnuka Mikoláše Alše. Nabídneme výstavu obrazů Vladimíra Svozila a na ostrově bude poprvé wifi. Těšit se můžete na mnoho dalších aktivit a také na nový občerstvovací tým, který slibuje domácí občerstvení a barmanskou show nejen pro dospělé.
Celé dva pohádkové dny na ostrově u Dolejšího mlýna bude moderovat výtečný herec, improvizátor a mistr převleků Radek Daniel Pokorný, který se již stal součástí festivalu.
Začínáme v pátek 5. srpna ve 12 hodin a festival odstartuje režisér Zdeněk Troška, pokud mu pracovní vytížení dovolí.